Malé groše z kutnohorské mincovny
Malé groše z kutnohorské mincovny se razily v letech 1578–1619 za Rudolfa II. Habsburského a Matyáše Habsburského. Drobná stříbrná mince v hodnotě poloviny bílého groše nesla jako jediná česká mince své doby nápis v češtině – MALEY GROSS. Ražbu ukončila stavovská reforma roku 1619.
Řazení produktů
Výpis produktů
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Ovládací prvky výpisu
Malý groš zavedl Rudolf II. Habsburský výnosem ze 4. února 1577 na doporučení českých stavů. Platil polovinu bílého groše, tedy šedesátinu tolaru, a měl vážit 1,055 g při ryzosti asi 390/1000 – z hřivny se jich mělo razit 240. Kutná Hora se k ražbě připojila v roce 1578, o rok později než Praha a Jáchymov.
Za Rudolfa II. Habsburského razila Kutná Hora malé groše bez přerušení v letech 1578–1611. Produkce kutnohorské mincovny tehdy výrazně rostla, zatímco jáchymovská upadala; po roce 1600 se ale i v Kutné Hoře projevil úpadek dolů. Jedna strana mince nese pod korunovanou iniciálou panovníka nápis MALEY GROSS s letopočtem, druhá českého lva a opis se jménem panovníka.
Od roku 1573 museli mincmistři své ražby označovat značkou, a tak lze kutnohorský malý groš spojit s konkrétním mincmistrem: do roku 1592 úřadoval Jiří Šatný, v letech 1592–1597 Wolf Herold, po něm Dominig, Hanuš Spiess (1599–1603), David Enderle (1603–1608) a Pavel Škréta (1608–1612). Ke zvláštnostem patří stříbrné klipy, tedy hranaté odražky, z let 1581, 1606 a 1607.
Za Matyáše Habsburského pokračovala kutnohorská ražba v letech 1612–1619 s přestávkou v roce 1616 a jeho vláda byla pro malý groš poslední. Nominál zanikl mincovní reformou českých stavů v roce 1619.
