Markky
Markky (finská markka) byly národní měnou Finska od roku 1860 do konce února 2002. Název vychází ze středověké váhové jednotky „marka“ a drobnou jednotkou bylo 100 pennií. Markka provázela Finsko od autonomie přes samostatnost až k přijetí eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Stříbrný denár knížectví antiochijského, jednoho z křižáckých států ve Svaté zemi. Averz s portrétem panovníka v přilbě a reverz s latinským křížem ukazují, jak evropští vládci...
Pražský groš Václava II. z roku 1300, tedy z prvního roku ražby mince, která na dvě století ovládla peněžnictví střední Evropy. Averz nese českého lva, reverz královskou korunu...
Pražský groš Karla IV. ražený v Kutné Hoře, tedy mince, která byla po dvě staletí nejdůležitějším platidlem střední Evropy. Averz nese českou královskou korunu, reverz...
Markky (finsky markka) vstoupily do dějin jako měna Finska roku 1860 v době, kdy země existovala jako autonomní velkoknížectví v rámci Ruské říše. Nová jednotka postupně nahradila starší oběh navázaný na rubl a zároveň se stala praktickým nástrojem modernější správy i obchodu. Samotný název se odvozuje od středověké „marky“, původně váhové míry pro drahé kovy.
Markka se dělila na 100 pennií a její používání provázelo klíčové zvraty finských dějin, včetně vyhlášení samostatnosti v roce 1917. V průběhu 20. století se měnový systém přizpůsoboval proměnám státu i hospodářským podmínkám a v roce 1963 došlo k přepočtu, kdy nová markka odpovídala 100 starým markkám. Tento krok měl zpřehlednit peněžní vyjadřování a navázat na poválečný vývoj ekonomiky.
V závěru 20. století se markka stále více propojovala s evropskou integrací. Finsko vstoupilo do mechanismu ERM v říjnu 1996 a od 31. prosince 1998 byl kurz markky pevně stanoven vůči euru. Euro se pak stalo oficiální měnou v bezhotovostním smyslu od 1. ledna 1999, zatímco markka zůstávala v hotovostním oběhu.
Zlom přišel s uvedením eurobankovek a euromincí 1. ledna 2002, kdy začalo krátké období souběžného oběhu. Platnost markky jako zákonného platidla skončila 28. února 2002 a převod byl dán pevným kurzem 1 EUR = 5,94573 FIM. Markky tak uzavírají dlouhou kapitolu od autonomie přes samostatný stát až po začlenění do eurozóny.
