Markky
Markky byly měnou Finska od roku 1860 do 28. února 2002. Vznikly v době, kdy bylo Finsko velkoknížectvím Ruské říše, a zprvu platily čtvrtinu rublu. Dělily se na sto penni a jméno převzaly od středověké váhové jednotky, stejně jako německá marka. Roku 1963 prošly denominací a nakonec je nahradilo euro.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Vlastní měnu povolil Finsku car Alexandr II. Nikolajevič 4. dubna 1860. Markka zpočátku odpovídala čtvrtině rublu a dělila se na sto penni; obě jména vycházejí ze stejných kořenů jako německá marka a fenik, markka ze středověké jednotky váhy. Měna přitom vznikla dřív než její název, který vzešel ze soutěže; neuspěly v ní například návrhy sataikko, tedy mající sto dílů, nebo suomo podle finského jména země.
Finská mincovna v helsinské Katajanokce razila první stříbrné markky 15. října 1864. Mince se zprvu vydávaly v mědi (1, 5 a 10 penni), stříbře (25 a 50 penni, 1 a 2 markkaa) a zlatě (10 a 20 markkaa); první návrhy připravil ruský umělec Alexandr Fadějev. Roku 1865 se markka oddělila od rublu a navázala na stříbro: plnohodnotné mince 1 a 2 markkaa obsahovaly stříbro ryzosti 868/1000, pennie 750/1000. Od roku 1878 se Finsko řídilo zlatým standardem Latinské měnové unie a 20 markkaa obsahovalo 6,45 gramu zlata ryzosti 900/1000.
Po první světové válce se stříbro a zlato přestaly razit a přišly mince z mědiniklu a hliníkového bronzu, za druhé světové války i z mědi a železa. V letech 1956–1963 vycházely stříbrné mince 100 a 200 markkaa. Kvůli inflaci prošla měna roku 1963 denominací, nová markka platila sto starých a nové mince převzaly vzhled posledních starých s posunutou hodnotou. Od 1. ledna 1999 byla markka součástí eura v kurzu 5,94573 markky za euro a 28. února 2002 přestala platit.





