Markky
Markky (finská markka) byly národní měnou Finska od roku 1860 do konce února 2002. Název vychází ze středověké váhové jednotky „marka“ a drobnou jednotkou bylo 100 pennií. Markka provázela Finsko od autonomie přes samostatnost až k přijetí eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Markky (finsky markka) vstoupily do dějin jako měna Finska roku 1860 v době, kdy země existovala jako autonomní velkoknížectví v rámci Ruské říše. Nová jednotka postupně nahradila starší oběh navázaný na rubl a zároveň se stala praktickým nástrojem modernější správy i obchodu. Samotný název se odvozuje od středověké „marky“, původně váhové míry pro drahé kovy.
Markka se dělila na 100 pennií a její používání provázelo klíčové zvraty finských dějin, včetně vyhlášení samostatnosti v roce 1917. V průběhu 20. století se měnový systém přizpůsoboval proměnám státu i hospodářským podmínkám a v roce 1963 došlo k přepočtu, kdy nová markka odpovídala 100 starým markkám. Tento krok měl zpřehlednit peněžní vyjadřování a navázat na poválečný vývoj ekonomiky.
V závěru 20. století se markka stále více propojovala s evropskou integrací. Finsko vstoupilo do mechanismu ERM v říjnu 1996 a od 31. prosince 1998 byl kurz markky pevně stanoven vůči euru. Euro se pak stalo oficiální měnou v bezhotovostním smyslu od 1. ledna 1999, zatímco markka zůstávala v hotovostním oběhu.
Zlom přišel s uvedením eurobankovek a euromincí 1. ledna 2002, kdy začalo krátké období souběžného oběhu. Platnost markky jako zákonného platidla skončila 28. února 2002 a převod byl dán pevným kurzem 1 EUR = 5,94573 FIM. Markky tak uzavírají dlouhou kapitolu od autonomie přes samostatný stát až po začlenění do eurozóny.
