Marky Viléma I. Pruského
Marky Viléma I. Pruského jsou pruské ražby nové říšské měny z let 1871–1888, kdy Vilém I. vládl jako pruský král a německý císař. Jeho portrét nesou zlaté dvacetimarky a desetimarky i stříbrné pětimarky a dvoumarky, které platily v celém Německém císařství vedle mincí ostatních spolkových států.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pětimarka Viléma I. z roku 1876 s mincovní značkou C (Frankfurt) je ikonickým symbolem raného císařského Německa a jedním z nejznámějších pruských typů oběžných mincí.
Ovládací prvky výpisu
Vilém I. Pruský (1797–1888) se stal pruským králem roku 1861 a roku 1871 německým císařem. Do jeho vlády spadá vznik marky: zákon ze 4. prosince 1871 nazval markou desetinu nové říšské zlaté mince, rozdělil ji na sto feniků a povolil ražbu zlatých 10 a 20 marek. Jako první se už od roku 1871 razily pruské dvacetimarky, mimo jiné ze zlata francouzských válečných náhrad.
Mince markové měny měly jednotný rub s říšským orlem a nápisem DEUTSCHES REICH, líc si určoval každý spolkový stát. V Prusku nesl portrét Viléma I. s opisem WILHELM DEUTSCHER KAISER KÖNIG V. PREUSSEN, a to na zlatých mincích i na stříbrných pětimarkách a dvoumarkách. Drobné mince do jedné marky byly pro celou říši stejné a panovníka nenesly.
Stříbrné marky byly drobnou mincí z 900/1000 stříbra s pěti gramy ryzího kovu na marku. Pruské pětimarky s Vilémem I. vznikaly v letech 1874–1876 v Berlíně (A), Hannoveru (B) a Frankfurtu nad Mohanem (C) a na hraně nesou nápis GOTT MIT UNS. Dvoumarky se razily v letech 1876–1884, v pozdějších ročnících už jen v Berlíně; mincovna v Hannoveru skončila roku 1878, frankfurtská o rok později.
Vedle marek dál obíhaly starší pruské a spolkové tolary, které platily za tři marky až do roku 1907. Pamětní marky za Vilémovy vlády nevznikly – v Německém císařství se začaly razit až od roku 1901.





