Marky z Muldenhüttenu

Marky z Muldenhüttenu nesou značku E a pocházejí ze saské mincovny v Muldenhüttenu u Freibergu, kam se roku 1887 přestěhovala ražba z Drážďan. Vznikaly zde saské marky císařství a pamětní tří- a pětimarky, říšské marky Výmarské republiky i třetí říše a do roku 1953 hliníkové drobné mince NDR.

Sasko, 3 marky 1913 E, Pomník Bitvy národů u Lipska, MuldenhüttenSaský zemský sněm rozhodl v březnu 1884 přesunout mincovnu z Drážďan k Freibergu. Poslední mince v Drážďanech se razily 5. února 1887 a v Muldenhüttenu začala ražba 28. března 1887; prvními kusy byly dvacetifeniky s tímto letopočtem. Nová mincovna převzala písmeno E, které od roku 1872 nahradilo na saských mincích značku mincmistra a do roku 1887 označovalo Drážďany.

V době císařství zde vznikaly saské marky se společným říšským orlem na rubu a s portréty saských králů, například Alberta I. Saského a Fridricha Augusta III. Saského, i zlaté říšské mince. Muldenhütten razil také saské pamětní mince: dvou- a pětimarky 1909 k výročí lipské univerzity, trojmarku 1913 ke stému výročí bitvy u Lipska a trojmarku 1917 k výročí reformace, vyraženou jen asi ve stovce kusů. Pětimarku 1909 vyryl Max Barduleck, rytec mincovny v letech 1865–1911; po něm se vrchním rytcem stal medailér Friedrich Wilhelm Hörnlein.

Za první světové války a inflace razila mincovna nouzové drobné mince ze železa, zinku a hliníku. Ve Výmarské republice vznikaly v Muldenhüttenu všechny nominály říšské marky a velká část pamětních ražeb, mezi nimi tří- a pětimarky 1929 k tisíciletí Míšně. Ve třetí říši zde vznikaly všechny mince i pamětní ražby s výjimkou schillerovské z roku 1934.

Po válce razila mincovna v sovětské okupační zóně v letech 1947–1948 zinkové drobné mince ještě s opisem DEUTSCHES REICH a v letech 1949–1953 jen hliníkové drobné mince NDR. Poslední mincí byl fenik 1953 E; potom se v NDR razilo jen v Berlíně se značkou A.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet