Marky z tombaku
Marky z tombaku nejsou státní oběžné mince, ale nouzové ražby z doby německé inflace. Patří k nim hlavně medailové notgeldy Zemské banky provincie Vestfálsko z let 1921–1923 s portrétem barona vom Steina, ražené mimo jiné ze zlaceného tombaku, slitiny mědi a zinku zlatavé barvy, určené spíš k prodeji než do oběhu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Německý nouzový peníz (Notgeld) z roku 1923 z provincie Vestfálsko v nominální hodnotě 10 000 marek. Pamětní emise s portrétem barona vom Stein a vestfálským koněm vznikla během...
Ovládací prvky výpisu
Tombak je slitina mědi se zinkem s vysokým podílem mědi, zhruba 80 až 90 %. Má teplou zlatavou barvu a dobře se razí, proto se používá hlavně na medaile a odznaky. Německé státní marky se z něj nerazily: císařské marky byly stříbrné a inflační mince let 1922–1923 hliníkové.
Marky z tombaku proto patří do světa nouzových peněz. Typickým příkladem je řada Zemské banky provincie Vestfálsko v Münsteru, vydávaná od října 1921 do října 1923 v hodnotách od 50 feniků do 50 milionů marek. Vznikla po francouzsko-belgickém obsazení části Porýní a Porúří v březnu 1921 jako jednotná ražba pro celé Vestfálsko; šlo však o medailové předměty určené k prodeji, ne do oběhu.
Většinu ražeb zdobí portrét pruského reformátora Heinricha Friedricha Karla vom und zum Steina (1757–1831) a na rubu skákající vestfálský kůň. Desetitisícimarková ražba z roku 1923 má průměr 44 mm a katalogy ji uvádějí ze zlaceného tombaku i z bronzu či mědi. Nejvyšší hodnotu řady, bilion marek s letopočtem 1923, razila firma Kissing v Mendenu v lednu 1924 – běžné kusy z postříbřené alpaky, 500 kusů ze zlaceného tombaku.





