Marky
Marky převzaly jméno od staré váhové jednotky drahých kovů, česky hřivny. Jako peněžní jednotka se marka ujala v severoněmeckých hanzovních městech, jednotnou měnou Německa se stala po sjednocení v 70. letech 19. století a jako německá marka vydržela až do příchodu eurové hotovosti roku 2002.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrná 1/2 marka Německého císařství z roku 1915 představuje drobný nominál z období první světové války. Certifikace NGC MS 66+ podtrhuje mimořádně vysokou zachovalost a...
Slovo marka označovalo ve středověku hmotnost drahého kovu, ne minci. Nejrozšířenější byla kolínská marka o 233,856 g, česky kolínská hřivna, podle níž se určovaly mincovní stopy Svaté říše římské: roku 1566 se stanovilo, že se z kolínské hřivny ryzího stříbra razí devět říšských tolarů. V Čechách se vedle ní používala pražská hřivna o zhruba 253 g.
Jako peněžní jednotka se marka ujala na severu Německa. Lübeck, Hamburk a další hanzovní města Vendického mincovního spolku zavedla roku 1502 jednotnou lübeckou marku; dělila se na šestnáct šilinků a tři marky platily jeden říšský tolar. Hamburská banka založená roku 1619 vedla účty v bankovní marce, která patřila k nejstálejším měnám Evropy.
Zákon ze 4. prosince 1871 zavedl v novém císařství zlatou marku v hodnotě třetiny tolaru, zákon z 9. července 1873 ji učinil jednotkou celé říše a od 1. ledna 1876 platila všude. Z 500 g ryzího zlata se razilo 1 395 marek, marka tedy odpovídala 0,358 g ryzího zlata. Zlato se razilo hlavně v desetimarkách a dvacetimarkách, stříbro ryzosti 900/1000 jako drobná mince do pěti marek. Nominály nad jednu marku razily jednotlivé státy se společným rubem s říšským orlem a s vlastním lícem, obvykle s portrétem panovníka; svobodná města Hamburk, Brémy a Lübeck se svým znakem.
Ražba zlata se zastavila 4. srpna 1914 a marka se stala papírovou měnou, kterou inflace do roku 1923 zcela znehodnotila. Koncem roku 1923 platil jeden bilion papírových marek za jednu rentovou marku a od roku 1924 platila říšská marka. Roku 1948 vznikla na západě německá marka a v sovětské zóně vlastní marka, která zanikla se sjednocením Německa v roce 1990. Euro nahradilo německou marku 1. ledna 1999 v kurzu 1,95583 marky za euro, mince a bankovky platily do 1. ledna 2002.





