Medaile Františka II. / I. Rakouského
Medaile Františka II. / I. Rakouského připomínají posledního císaře Svaté říše římské (1768–1835), který roku 1804 přijal titul rakouského císaře. Jeho vládu provázely napoleonské války a devalvace papírových peněz roku 1811; z doby jeho vlády pocházejí pamětní medaile, korunovační žetony i střelecké medaile.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný korunovační žeton připomíná korunovaci Karolíny Augusty uherskou královnou v Prešpurku roku 1825. Spojuje panovnickou reprezentaci Františka I. s motivem korunovačních...
Ovládací prvky výpisu
František I. Rakouský (1768–1835), jako římský císař František II., se narodil 12. února 1768 ve Florencii jako prvorozený syn toskánského velkovévody a pozdějšího císaře Leopolda II. Po otcově smrti roku 1792 se stal uherským a českým králem a byl zvolen posledním císařem Svaté říše římské.
Roku 1804, poté co Napoleon přijal císařský titul, se prohlásil dědičným císařem rakouským. V srpnu 1806 složil římskou císařskou korunu a Svatá říše římská zanikla. Roku 1810 se jeho dcera Marie Luisa provdala za Napoleona. Po porážce Francie hostila Vídeň kongres a od roku 1815 byl František také lombardsko-benátským králem. Zemřel 2. března 1835 ve Vídni.
Jeho mince do roku 1806 nesou titul římského císaře, pozdější ražby titul císaře rakouského. Monarchie razila podle konvenční měny tolary, dukáty a krejcary; pražská mincovna, zavřená roku 1784, byla roku 1795 obnovena a razila hlavně křížové tolary pro platby armádě. Válečné výdaje kryly papírové bankocetle a patent z 20. února 1811 snížil jejich hodnotu i hodnotu měděných mincí na pětinu.
Za Františka II. se už razily střelecké medaile, masovým jevem se však staly až za Františka Josefa I. Pamětní medaile připomínaly vojenské události, panovnické návštěvy a korunovace, k nimž se podle tradice od 17. století razily i drobné žetony rozhazované mezi lid.





