Medaile I. Cesara
Medaile I. Cesara jsou dílem vídeňského sochaře a medailéra Josefa Cesara (1814–1876), žáka rytce gem Ludwiga Pichlera. V letech 1836–1842 pobýval se stipendiem v Římě, kde vytvořil mimo jiné medaili na amnestii vyhlášenou roku 1838 při korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého lombardsko-benátským králem.
Josef Cesar se narodil roku 1814 v Hernalsu u Vídně. Původně měl být knězem, v patnácti letech však nastoupil do učení k uměleckému zámečníkovi a rytci Wielthalmovi. Od roku 1832 studoval na vídeňské Akademii sochařství u Ludwiga Schallera a pod vedením Ludwiga Pichlera se věnoval rytí mincí a drahých kamenů. Roku 1836 získal císařskou cenu a stipendium do Říma, kde pobýval do roku 1842 a vytvořil několik pamětních medailí.
Jednou z nich je medaile připomínající amnestii, kterou císař Ferdinand I. Dobrotivý (jako český král Ferdinand V.) vyhlásil při své korunovaci lombardsko-benátským králem v Miláně 6. září 1838 pro politické provinilce v italských provinciích. Forrer ji datuje rokem 1840. Z dalších Cesarových medailí uvádí portrétní medaile hraběte O’Donnella (1853), göttweigského opata Altmanna Ariglera (1843) a mineraloga Friedricha Mohse.
Roku 1845 navštívil na státní náklady hlavní mincovny Německa, Francie a Anglie a roku 1848 se stal členem vídeňské Akademie. Koncem 40. let medailérství opustil a věnoval se velké plastice a uměleckému řemeslu: vytvořil vazbu Písně o Nibelunzích, kterou císař František Josef I. daroval královně Viktorii, čestný štít pro hraběte O’Donnella nebo sochy Kryštofa Kolumba a Adama Smithe pro vídeňskou obchodní akademii. Od roku 1856 učil modelování na vídeňských reálkách a zemřel 29. června 1876 ve Vídni.
