Medaile Marie Terezie
Medaile Marie Terezie připomínají jedinou vládnoucí ženu na českém trůně (1717–1780). Její vládu provázely války o rakouské dědictví a s Pruskem, uherská korunovace 1741 a česká korunovace 1743; k těmto událostem vznikaly medaile vídeňských medailérů i satirické ražby jejích protivníků.
Marie Terezie (1717–1780) se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera císaře Karla VI. Roku 1736 se provdala za Františka Štěpána Lotrinského, pozdějšího římského císaře, s nímž měla 16 dětí. Její nástupnictví mělo zajistit pragmatická sankce, přesto po otcově smrti roku 1740 zpochybnily její nároky především Prusko a Francie.
Ve válkách o rakouské dědictví ztratila Slezsko a nezískala je zpět ani v sedmileté válce. Roku 1743 byla korunována českou královnou. Následné tereziánské reformy se týkaly hlavně armády a centralizace státní správy; roku 1774 zavedla povinnou školní docházku. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni a vládu převzal její syn Josef II.
Za její vlády vznikla konvenční měna: od roku 1750, s konvencí s Bavorskem roku 1753, se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 10 tolarů po dvou zlatých. Její tolar s opisem M. THERESIA D. G. R. IMP. HU. BO. REG. a heslem JUSTITIA ET CLEMENTIA na hraně se dodnes razí se strnulým letopočtem 1780.
Medaile na její uherskou korunovaci roku 1741 jsou dílem vídeňských medailérů, mezi nimi Marii Antonia di Gennara. Pro panovnici pracoval také Matthäus Donner, profesor vídeňské akademie, činný ve Vídni v letech 1734–1767, autor medailí s její podobiznou.
