Medaile Maxmiliána II.
Medaile Maxmiliána II. se vážou k římskému císaři a českému králi (1527–1576), za jehož vlády se Čechy roku 1573 vrátily od zlatníkové měny k tolaru. Na jeho dvoře působil medailér Antonio Abondio; k jeho době odkazují i moderní repliky tolarů, které tehdy razily české královské mincovny.
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) se narodil 31. července 1527 ve Vídni jako nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Roku 1548 se ve Valladolidu oženil se sestřenicí Marií Španělskou, dcerou císaře Karla V.; z manželství vzešlo 16 dětí.
Ještě za otcova života byl roku 1562 korunován českým a římským králem a roku 1563 uherským králem. Po smrti Ferdinanda I. v červenci 1564 nastoupil na císařský trůn. Projevoval sympatie k protestantům, roku 1562 však v Praze přísahal věrnost katolické církvi; roku 1575 ústně potvrdil Českou konfesi. Zemřel 12. října 1576 v Řezně a je pohřben v katedrále svatého Víta v Praze. Nastoupil po něm syn Rudolf II.
Zlatníková měna, kterou zavedl roku 1561 jeho otec, se v Čechách neujala, protože obyvatelé odmítali počítat na německé krejcary. Roku 1573 proto stavové Maxmiliána přesvědčili k návratu k tolaru o hmotnosti 28,93 g a ryzosti 0,895. Razily ho všechny královské mincovny – pražská, kutnohorská, jáchymovská a na přelomu let 1568 a 1569 nově založená českobudějovická; tehdy se také znovu objevil bílý groš.
Na Maxmiliánově dvoře pracoval renesanční medailér Antonio Abondio (1538–1591), autor portrétních medailí a voskových modelů se signaturou AA, který pak sloužil i jeho synu Rudolfovi.
