Medaile Šmakal
Medaile Šmakal pocházejí z pražské ražebny rytce Václava Karla Šmakala (1863–1941), založené roku 1892. Ražebna vyrobila přes 500 druhů převážně cínových medailí pro spolky, církevní instituce a slavnosti; významnou část tvoří hasičské medaile a odznaky, protože Šmakal byl čelným činovníkem českého hasičstva.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Václav Karel Šmakal si roku 1892 zřídil v Praze vlastní rytecký a razicí závod. Postupně se zaměřil na všeobecně dostupné cínové medaile k nejrůznějším příležitostem, kterých zhotovil přes 500; razil však i medaile bronzové, měděné, stříbrné a hliníkové. V době největšího rozkvětu zaměstnával kolem dvaceti dělníků a už před rokem 1912 vybavil dílnu moderními razicími stroji. Pracoval také pro firmu Františka Anýže.
Ražebna pracovala především pro spolky a církevní instituce. Medaile připomínají osobnosti, svěcení škol, praporů a kostelů a sjezdy a slavnosti nejrůznějších spolků. Roku 1892 vstoupil Šmakal do hasičského spolku a až do smrti patřil k čelným představitelům českého hasičstva, kterému věnoval množství medailí a odznaků. Byl také pražským obecním radním, starostou Řemeslnicko-živnostenské besedy pražské a Obce rytců.
Během první světové války závod upadal a po vzniku Československa zažil nový vzestup, ve 20. letech jej však Šmakal zrušil jako nevýnosný. Jeho zaměstnanci I. B. Pichl a R. Karnet s J. Kyselým si pak rychle zařídili vlastní dílny. Soupis jeho díla zpracovali Otakar Herber a K. Stanka (Rytec Václav Karel Šmakal, Život a dílo, 1977), registr ražeb sepsal A. Vejrosta.





