Medaile Tautenhayna Josefa
Medaile Tautenhayna Josefa sdružují práce vídeňského sochaře a medailéra Josefa Tautenhayna staršího (1837–1911), komorního medailéra a profesora vídeňské Akademie. Je autorem uherských korunovačních medailí 1867, cen Světové výstavy 1873 i jubilejní medaile 1898, ražené ve více než třech milionech kusů.
Josef Tautenhayn se narodil 5. května 1837 ve Vídni. Od roku 1853 se učil u medailéra Karla Radnitzkého, studoval na vídeňské Akademii a medailérské rytí na rytecké akademii vídeňské mincovny; poznával také Itálii, Francii a Anglii. Od roku 1862 pracoval jako rytec v hlavní vídeňské mincovně a roku 1869 byl jmenován komorním medailérem.
Od roku 1874 vedl ryteckou akademii mincovny a později se stal profesorem medailérství na vídeňské Akademii výtvarných umění. Mezi jeho žáky patřili Rudolf Marschall a Richard Placht; jeho medailérskou školou prošel roku 1901 i Otakar Španiel. Jako sochař se podílel na výzdobě staveb vídeňské Ringstraße, například alegoriemi moci výkonné a zákonodárné u kašny Pallas Athény před parlamentem.
Vytvořil uherské korunovační medaile Františka Josefa I. a Alžběty (1867), cenové medaile Světové výstavy ve Vídni 1873 a řadu portrétních medailí. Na záslužné medaili výstavy s nápisem DEM VERDIENSTE nese jeho signaturu J. TAUTENHAYN portrét císaře na líci, alegorii na rubu vyryl Karl Schwenzer.
Nejrozšířenějším jeho dílem je jubilejní medaile Františka Josefa I. z roku 1898 pro vojáky a státní úředníky, které se podle Forrera vyrazilo přes tři miliony kusů. Zemřel 1. dubna 1911 ve Vídni. Jeho syn Josef Tautenhayn mladší byl rovněž sochařem a medailérem.





