Medaile z obecného kovu
Medaile z obecného kovu jsou ražby a odlitky z nedrahých kovů, jejichž přesné složení popis neuvádí – patří sem železo, olovo, hliník i blíže neurčené slitiny. Obecný kov nesl levná vydání medailí pro široké vrstvy, lidové medaile prodávané při slavnostech, litinové plakety i pozdější ražby a kopie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní střelecký odznak k XIII. württemberským zemským střeleckým závodům, konaným v Reutlingenu 19.–21. července 1891. Dekorativní kovové provedení se znakem Württemberska,...
Dekorativní střelecký odznak s nápisem Meisterschütze z roku 1937 připomíná tradici německých střeleckých spolků. Smaltované provedení s terčem, dubovými listy a značkou...
Střelecký odznak Menslager Verein z roku 1908 připomíná spolkový svět amerických krajanů německého původu, kde měly soutěže ve střelbě i čestný titul „König“ význam společenské...
Velký dvoudílný střelecký odznak z Pforzheimu připomíná XXI. spolkové závody z července 1905. Postříbřený obecný kov se smaltovanými prvky, motivem místní střelnice a značením...
Nevšední replika medaile ke korunovaci císařovny Marie Anny s chybami v letopočtu a opisu je zajímavostí pro sběratele neobvyklých a odlišných ražeb.
Ovládací prvky výpisu
Označení obecný kov se v popisech medailí používá tam, kde jde zjevně o nedrahý kov, ale jeho složení bez rozboru určit nelze nebo ho prameny neuvádějí. Vedle mědi a jejích slitin se medaile vyráběly i ze železa, olova a od poloviny 19. století také z niklu, hliníku a alpaky. Nedrahý kov dovolil vyrobit velký náklad za nízkou cenu, a proto provází hlavně medaile určené pro nejširší okruh lidí.
Typickým příkladem jsou takzvané lidové medaile. Prodávaly se na ulici při slavnostech, které přilákaly davy – při střeleckých a tělocvičných slavnostech, návštěvách a pohřbech panovníků nebo příchodu vojska. Bývaly z nedrahého kovu, hrubšího provedení a často s chybami v nápisech. Mnoho jich vzniklo i v hladových letech 1771–1772 a 1816–1817. V Čechách se z hliníku a dalších levných kovů razily také svátostky, drobné náboženské medaile zpravidla s ouškem.
Zvláštní kapitolu tvoří železo. Na počátku 19. století se lité železo stalo módním materiálem medailí a plaket, zčásti i pro svůj symbolický význam, a znovu se k němu sáhlo za první světové války. Královská pruská slévárna v Berlíně v letech 1805–1848 odlévala novoroční plakety, které v kožených pouzdrech rozesílala dvoru, vyšším úředníkům a obchodním partnerům; zachycují mimo jiné pohledy do slévárny a její výrobky. Litinové plakety a medaile vznikaly i na Moravě – v Blansku a v brněnské Storkově slévárně.
Olovo sloužilo k pokusným ražbám a pomocným modelům, z olova jsou ale i některé lidové medaile. Obecný kov je také častým materiálem pozdějších ražeb a kopií starších medailí; ražba z původního razidla vzniklá o desítky let později není dobovým kusem. Každý z kovů stárne jinak: železo ve vlhku rezaví, olovo rychle tmavne a snadno se promáčkne, hliník zmatní a zešedne.
