Měděné centesimi Františka Josefa I.
Měděné centesimi Františka Josefa I. se razily v letech 1849–1852 pro Lombardsko-benátské království, kde platila rakouská lira o 100 centesimech. Starší typ s korunou razil jen Milán, lehčí typ z roku 1852 s rakouskou orlicí a opisem IMPERO AVSTRIACO vznikal v Miláně i v Benátkách.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Ovládací prvky výpisu
Lombardsko-benátské království připadlo Rakousku na vídeňském kongresu a od roku 1815 v něm platila rakouská lira, dělená na 20 soldů, tedy 20 krejcarů, a zároveň na 100 centesimů. Po potlačení povstání let 1848–1849 razil František Josef I. pro tuto zemi vlastní drobné měděné mince v milánské a benátské mincovně.
První řada z let 1849–1851 nesla korunu a opis REGNO LOMBARDO VENETO a razila se jen v Miláně; pěticentesimo vážilo 8,75 g při průměru 24 mm. Roku 1852 ji vystřídala řada s rakouskou dvouhlavou orlicí a opisem IMPERO AVSTRIACO, ražená v Miláně (M) i v Benátkách (V). Byla podstatně lehčí: pěticentesimo vážilo už jen 5,47 g a mělo průměr 22,5 mm, mědi v něm tedy bylo zhruba o třetinu méně.
Lombardii Rakousko ztratilo roku 1859, Benátsko roku 1866. Pro Benátsko se od roku 1862 razily měděné mince s hodnotou v soldech a opisem MONETA SPICIOLA PEL R. LOMB. VENETO. Centesimi Františka Josefa I. tak zůstaly krátkou epizodou let 1849–1852.





