Měděné centesimi

Měděné centesimi jsou drobné mince Lombardsko-benátského království, které Rakousko razilo v Miláně a Benátkách od roku 1822. Setina rakouské liry tvořila nejnižší stupeň měny habsburské severní Itálie, dokud ji po roce 1857 nevystřídala soustava rakouského zlatého dělená na soldi.

Řazení produktů

1 položek celkem

Výpis produktů

NGC5982342 044 OBV
Certifikované
3 799 Kč

Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...

00153

Ovládací prvky výpisu

1 položek celkem

Lombardsko-benátské království, František Josef I., měděné 5 centesimi 1852 VDesetinné dělení liry na sto centesimů zavedlo napoleonské Italské království. Když po vídeňském kongresu připadly Lombardie a Benátsko Habsburkům, Rakousko systém nezrušilo, ale přizpůsobilo: od roku 1822 razilo rakouskou liru v hodnotě dvaceti krejcarů, tedy třetiny zlatého, a do oběhu ji uvedlo 1. listopadu 1823. Lira byla stříbrná, její setiny se razily z mědi.

Měděné centesimi měly hodnoty 1, 3, 5 a 10 a jejich hmotnost rostla s hodnotou: centesimo vážilo 1,75 gramu, pětice 8,75 gramu a desítka 17,5 gramu. Šlo o typickou drobnou minci, jejíž platnost zaručoval stát, ne cena mědi. Původ prozrazuje značka mincovny – M pro Milán a V pro Benátky, které habsburská správa přidělila v roce 1818.

Ražba sledovala politické dějiny oblasti. Ročník 1849 se značkou M vznikl po potlačení revoluce, během níž Milán i Benátky rakouskou vládu na čas svrhly. Za Františka Josefa I. přibyl ročník 1852, kdy se razily i patnáctice; ty však do oběhu nikdy nevstoupily.

Konec přinesla měnová reforma. V září 1857 se rakouský zlatý rozdělil na sto dílů, v italských provinciích zvaných soldi, a v listopadu 1858 se nová soustava rozšířila i na Lombardsko-benátské království. Lombardii Rakousko ztratilo roku 1859, Benátsko si podrželo do roku 1866 a od roku 1862 pro ně razilo vlastní měď s italským opisem.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet