Měděné grešle Marie Terezie
Měděné grešle Marie Terezie patří k první velké habsburské ražbě kreditní mědi. Po zkušební pražské „grešličce“ z roku 1759 se od roku 1760 razila větší grešle za ¾ krejcaru se znaky Čech, Moravy a Slezska a v letech 1763–1765 i grešle se sedmihradským znakem a nápisem EIN GRESCHL.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1761, ražený v pražské mincovně za vlády císařovny Marie Terezie, představuje typickou drobnou minci tereziánského období. Tato ražba symbolizuje...
Ovládací prvky výpisu
Marie Terezie (vládla 1740–1780) zavedla v habsburské monarchii měděné drobné mince ve velkém. Měď na nich nevystupovala jako plnohodnotný kov: šlo o kreditní minci, jejíž nominální hodnota převyšovala cenu mědi. Patent z roku 1760 uvedl do oběhu měděné krejcary a půlkrejcary.
Prvním krokem byla v roce 1759 menší „grešlička“ z pražské mincovny, dnes vzácná. Od roku 1760 ji nahradila větší grešle s hodnotou ¾ krejcaru a se znaky Čech, Moravy a Slezska pod svatováclavskou korunou.
Pro Sedmihradsko vznikla v letech 1763–1765 vlastní měděná grešle s nápisem EIN GRESCHL, letopočtem a sedmihradským znakem s orlicí a sedmi hrady. U ročníku 1765 popisuje rumunský katalog deset variant razidel, které se liší například uspořádáním hradů ve znaku – tři a čtyři, nebo čtyři a tři – či podobou orlice.
