Měděné grešle
Měděné grešle zavedla Marie Terezie roku 1759 místo dosavadní drobné stříbrné grešle. Spolu s měděnými krejcary patří k prvním kreditním mincím raženým na našem území. Pro české země se razily do roku 1782 a nesly znaky Čech, Moravy a Slezska, v letech 1763–1765 i pro Sedmihradsko.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděných 8 hellerů Fridricha II. z Hesenska-Kasselska bylo vyraženo roku 1772 v Kasselu. Mince spojuje korunovaný panovnický monogram s výrazným označením nominálu a představuje...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Vzácná měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1706 s kontramarkou je výrazným dokladem stavovského povstání v Uhrách. Heslo Pro Libertate připomíná zápas za svobodu a...
Měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1705 připomíná období uherského stavovského povstání. Heslo „Pro Libertate“ z ní činí působivý doklad politického zápasu i...
Měděný 1 krejcar Františka Josefa I. z roku 1879 představuje drobný, ale sběratelsky vděčný doklad každodenního peněžního oběhu Rakouska-Uherska. Vídeňská ražba s certifikací...
Měděný 1 sol Ludvíka XV. z roku 1773 pochází ze štrasburské mincovny a představuje zajímavou ražbu pozdního období francouzské monarchie. Certifikace NGC AU 50 BN potvrzuje...
Měděná 5kopějka Kateřiny II. Veliké z roku 1763 je výraznou ražbou carského Ruska 18. století. Masivní nominál z jekatěrinburské mincovny dokládá hospodářský rozmach impéria i...
Grešle (z německého Gröschel, grošíček) byla v zemích Koruny české nejprve mincí stříbrnou. Ve Slezsku ji od roku 1624 razil Ferdinand II. a měla hodnotu tří čtvrtin krejcaru; podle číslice 3 v říšském jablku na rubu se jí říkalo také trojník. Vážila kolem 0,7 gramu a slezské mincovny ji pak razily za dalších Habsburků až po Karla VI.
Změnu přinesla Marie Terezie, která roku 1759 zavedla grešli měděnou. První ražba měřila jen 17,5 milimetru a vážila 1,67 gramu; dnes velmi vzácnou minci sběratelé pro její drobnost nazývají grešlička. Na oběh byla nepraktická, a tak se od roku 1760 razila mnohem větší grešle o hmotnosti 8,25 gramu a průměru 23,2 milimetru.
Spolu s měděnými krejcary byly tyto grešle v podstatě prvními kovovými kreditními penězi raženými u nás – jejich hodnotu neurčoval obsah kovu, ale to, že ji zaručoval stát. Grešle pro české země nesla místo podobizny panovnice tři zemské znaky, Čech, Moravy a Slezska, a byla poslední mincí s takovou výzdobou. V pražské mincovně se razila naposledy roku 1768, ve Vídni ještě do roku 1782 za Josefa II.
Měděnou grešli s nápisem EIN GRESCHL a sedmihradským znakem razila Marie Terezie v letech 1763–1765 i pro Sedmihradsko, kde platila polovinu poltury. Z nepatrné hodnoty drobné grešle vzešlo i rčení, že něco nestojí ani za zlámanou grešli.
