Měděné grešle
Grešle byla drobná mince, jejíž jméno pochází z německého Gröschel, tedy grošíček. V českých zemích se razila od roku 1624 a měla hodnotu pouhé třetiny krejcaru. Právě její nepatrná cena dala vzniknout rčení, že něco nestojí ani za zlámanou grešli. Poslední grešle se razily za Josefa II. v letech 1781 a 1782.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Vzácná měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1706 s kontramarkou je výrazným dokladem stavovského povstání v Uhrách. Heslo Pro Libertate připomíná zápas za svobodu a...
Měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1705 připomíná období uherského stavovského povstání. Heslo „Pro Libertate“ z ní činí působivý doklad politického zápasu i...
Měděný 1 krejcar Františka Josefa I. z roku 1879 představuje drobný, ale sběratelsky vděčný doklad každodenního peněžního oběhu Rakouska-Uherska. Vídeňská ražba s certifikací...
Měděný 1 sol Ludvíka XV. z roku 1773 pochází ze štrasburské mincovny a představuje zajímavou ražbu pozdního období francouzské monarchie. Certifikace NGC AU 50 BN potvrzuje...
Měděná pětikopějka Kateřiny II. Veliké z roku 1781 patří k výrazným ukázkám ruského oběživa z éry expanze a reforem. Velký formát, uralská mincovna a jasné dobové zařazení z ní...
Měděná 5kopějka Kateřiny II. Veliké z roku 1763 je výraznou ražbou carského Ruska 18. století. Masivní nominál z jekatěrinburské mincovny dokládá hospodářský rozmach impéria i...
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Měděná mince o hodnotě 3 groše z roku 1794 vydaná pro potřeby císařsko-královského vojska. Vznikla v období politického napětí během Kościuszkovského povstání a představuje...
Měděná mince 2 liardy z roku 1757 byla ražena pro vévodství Lucembursko za vlády Marie Terezie v bruselské královské mincovně. Představuje významný doklad regionální měnové...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Grešle patřila k nejdrobnějším mincím, jaké kdy v českých zemích obíhaly. Její název pochází z německého slova Gröschel, tedy grošíček, a původně šlo o drobnou německou stříbrnou minci raženou od roku 1559.
Do českého prostředí se dostala roku 1624 za císaře Ferdinanda II. Byla to doba hned po Bílé hoře, kdy se peněžní poměry v zemi teprve usazovaly po jedné z nejhorších měnových krizí, jaké české země zažily – po takzvané dlouhé minci, kdy stát znehodnotil oběživo a lidé přišli o úspory.
Hodnotu měla nepatrnou. Odpovídala třetině krejcaru, což jí vyneslo lidové označení trojníček. Za jednu grešli si člověk pořídil sotva to nejlevnější zboží na trhu a v běžné řeči se stala měřítkem bezcennosti. Drobné mince ovšem tvořily naprostou většinu toho, co lidé denně měli v ruce.
Právě z toho vzešlo rčení, které se udrželo dodnes: že něco nestojí ani za zlámanou grešli. Zlomená mince totiž ztrácela i tu trochu hodnoty, kterou měla – a spojení dvou nejmenších možných věcí, drobné mince a jejího úlomku, vytvořilo obrat, jemuž rozumí každý.
Ražba pokračovala napříč staletími. Grešle vznikaly za vlády Leopolda I. i Marie Terezie a poslední z nich se razily v letech 1781 a 1782 za Josefa II. Vyráběly se v mincovnách v Praze a ve Vídni a obíhaly po celém rakouském soustátí. Sto padesát let existence je na tak nepatrnou minci pozoruhodně dlouhá doba.
Pro dnešního sběratele je grešle zajímavá právě svou všedností. Byla to mince obyčejných lidí, která procházela rukama na trzích a v hospodách, a dochovala se proto zpravidla opotřebovaná – na rozdíl od tolarů, které ležely v truhlách. Drobné mince tohoto druhu přitom o životě běžné domácnosti vypovídají mnohem víc než velké stříbrné ražby, jimiž se platily majetkové převody a válečné výdaje.
