Měděné groše Rudolfa II. Habsburského

Měděné groše Rudolfa II. Habsburského nejsou oběžné mince, ale početní groše – měděné žetony, na nichž úředníci panovnických komor počítali na desce s políčky. Česká komora je razila od Ferdinanda I. až do roku 1662; za Rudolfa II. (1576–1611) nesly vedle panovníkova jména či iniciály habsburské erby.

Měděný početní peníz (Raitpfennig) rakouské komory z doby Rudolfa II., bez letopočtuZa vlády Rudolfa II. (1576–1611) se v českých zemích žádný oběžný groš z mědi nerazil. Měděné kusy s grošem v názvu jsou početní peníze: německý opis je nazýval Raitgroschen či Raitpfennig, tedy groš nebo peníz k počítání. Úředník je přesouval po desce rozdělené do políček a sčítal jimi příjmy a výdaje komory podobně jako kuličkami na počítadle.

Kov tu odpovídá účelu. Za početní groš se nenakupovalo, a proto nebylo třeba drahého kovu – stačila levná a dobře ražitelná měď. Žetony vznikly v Itálii a Francii už ve 13. století pod jménem jetony; největším výrobcem se později stal Norimberk, kde jejich raziči tvořili samostatný cech.

Česká komora razila měděné početní peníze od vlády Ferdinanda I. do roku 1662, většinou ve vládních mincovnách. Vedle německého opisu, nejčastěji RAIT GROSCH DER BEMISCH KAM, nesly často i český text GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE – spolu s malými groši jde o jediné naše ražby s českým opisem. Kus na obrázku jmenuje v opisu rakouskou komoru (CAMMER RAITPHENING); Rudolf II. byl i rakouským arcivévodou a početní peníze si dávaly razit také jeho rakouské úřady. Postupně se pro tyto ražby vžil název žeton.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet