Měděné habsburské groše
Měděné habsburské groše jsou výjimečná skupina: groš byl po staletí stříbrnou mincí a habsburské země počítaly v krejcarech. Měděné groše vydalo Rakousko roku 1794 pro svá vojska v Haliči, v hodnotách groš a trojgroš s latinským opisem o měděné minci vojska. Trojgroš vážil kolem 11,7 g.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince o hodnotě 3 groše z roku 1794 vydaná pro potřeby císařsko-královského vojska. Vznikla v období politického napětí během Kościuszkovského povstání a představuje...
Ovládací prvky výpisu
Groš byl ve střední Evropě od středověku stříbrnou mincí. V habsburských zemích se od 16. století počítalo ve zlatých a krejcarech a měděné drobné peníze se tu natrvalo prosadily až v 18. století, kdy i jednoduchý krejcar přešel z chudého stříbra na měď. Groš z mědi se v habsburské ražbě objevil jen výjimečně – pro území, kde se počítalo v polských penězích.
Roku 1794, za povstání Tadeáše Kościuszka a rok před třetím dělením Polska, vydalo Rakousko pro svá vojska v Haliči a Lodomerii měděný groš a trojgroš. Nesou orlici s opisem MONET AER EXERCIT CAES REG, tedy měděná mince císařsko-královského vojska, a na rubu hodnotu I GROSSUS nebo III GROSSI POL s letopočtem nad ratolestmi. Trojgroš vážil kolem 11,7 g při průměru 26 mm.
S groši se snadno zaměňují početní peníze. Rakouská komora i další úřady si dávaly razit měděné žetony, zvané Raitpfennig či Rechenpfennig, které sloužily k počítání na čarách početní desky – kladly se na řádky pro jednotky, desítky, stovky a tisíce. Nesou erby a opisy jako mince, platidlem ale nebyly.





