Měděné habsburské krejcary
Měděné habsburské krejcary se razily od roku 1760, kdy Marie Terezie nahradila nejmenší stříbrné mince mědí. Byly to u nás první kreditní mince: jejich hodnotu určoval patent, ne obsah kovu. Za válek s Francií sloužila měď ke krytí výdajů a provázela krejcar až do korunové měny roku 1892.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Měděný krejcar z roku 1885 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Ovládací prvky výpisu
Drobná stříbrná mince Marie Terezie vážila často méně než gram a byla tak špatné jakosti, že se do konvenční měny z roku 1753 nezahrnula. Patent z roku 1760 proto zavedl měděné krejcary a v českých zemích také měděné grešle. Měď nesla od té doby počáteční písmeno mincovny: W pro Vídeň, P pro Prahu, H pro Hall, K pro Kremnici, S pro Smolník, C pro Karlsburg a G pro Štýrský Hradec.
František II. obnovil ražbu měděných krejcarových hodnot roku 1799, roku 1800 vyšla velká emise šestikrejcarů a trojníků a roku 1807 dokonce měděné třicetikrejcary a patnáctikrejcary v hodnotě 80 milionů zlatých. Patent z roku 1811 snížil bankocetle i měď na pětinu a třicetníky a patnáctníky z roku 1807 se zcela znehodnotily.
Roku 1812 následovala měď vídeňské měny, kterou razila mimo jiné nová mincovna v Oravici se značkou O. Od roku 1816 se razily opět krejcary konvenční měny, lidově zvané krejcary dobráky, protože měly vyšší kupní sílu než předchozí emise. Krejcar s letopočtem 1816 se razil beze změny až do roku 1850, letopočet na něm proto neurčuje rok ražby.
Rakouská měna z roku 1857 dělila zlatník na sto krejcarů a z mědi razila čtyřkrejcar, krejcar a půlkrejcar. Od roku 1868 měly Uhry vlastní měď s opisem MAGYAR KIRÁLYI VÁLTÓ PÉNZ. Korunová měna roku 1892 krejcary nahradila haléři.
