Měděné habsburské liardy
Měděné habsburské liardy razili Habsburkové pro jižní Nizozemí a Lucembursko od konce 16. století až do francouzské okupace na konci 18. století. Drobná mince francouzského původu, původně stříbrná, tu byla měděná a nesla jména španělských i rakouských Habsburků, mimo jiné Marie Terezie, Josefa II. a Leopolda II.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Měděný krejcar z roku 1761, ražený v pražské mincovně za vlády císařovny Marie Terezie, představuje typickou drobnou minci tereziánského období. Tato ražba symbolizuje...
Měděný krejcar z roku 1885 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Liard vznikl ve Francii jako mince v hodnotě tří denárů a zprvu obsahoval stříbro; francouzská královská mincovna jej poprvé vyrazila z mědi roku 1649. V habsburském Nizozemí byl liard měděný už dříve – razil se za Filipa II. Španělského v antverpské mincovně. Pokračovali arcivévodové Albrecht a Isabela, Karel II. Španělský a Karel VI.
V oběhu rakouského Nizozemí stál liard hluboko pod stříbrnými mincemi: na jeden korunní tolar připadalo 254 liardů. Za Karla VI. razily liardy mincovny v Antverpách i v Bruselu.
Za Marie Terezie razily liardy a dvojliardy s nápisem AD USUM BELGII AUSTR. tři mincovny, které se poznají podle značky: Antverpy podle ruky, Namur podle lvíčka a Brusel podle hlavy. Lucemburské vévodství dostalo roku 1757 vlastní ražbu s nápisem AD USUM DUCATUS LUXEM., rovněž se značkou bruselské mincovny. Za Josefa II. vznikaly pro Lucembursko půlliardy s letopočty 1783, 1784 a 1789.
Měděné liardy obíhaly v jižním Nizozemí až do jeho obsazení francouzskými revolučními vojsky na konci 18. století, kdy habsburská správa těchto zemí skončila. Ve Francii, odkud liard pocházel, byly jedno- a dvouliardové mince staženy z oběhu až 1. července 1856.
