Měděné habsburské poltury
Měděné habsburské poltury razila pro Uhry Marie Terezie od počátku 60. let 18. století, kdy stříbrnou polturu v hodnotě jednoho a půl krejcaru nahradila měděná mince. Patřily ke kreditní měděné minci, kterou monarchie zaváděla od roku 1760 a jejíž hodnota převyšovala cenu kovu. Nesly Madonu, patronku Uher.
Poltura vznikla jako stříbrná mince v hodnotě půl groše, tedy jednoho a půl krejcaru. Uherské prameny spojují její zavedení s Leopoldem I., za jehož vlády do Uher pronikaly polské poltoraky; jméno pochází z polského výrazu pro „jeden a půl“.
Roku 1760 začala monarchie razit měděné krejcary jako kreditní peníze – jejich nominální hodnota převyšovala cenu obsaženého kovu. Do této soustavy patřila i měděná poltura: podle maďarských pramenů nařídila Marie Terezie její ražbu patentem z 27. března 1761. Měděné mince nesly od roku 1760 počáteční písmeno mincovny, v Uhrách K pro Kremnici a S pro Smolník.
Na poltuře z roku 1763 je na jedné straně poprsí Marie Terezie, na druhé Madona s Ježíškem, patronka Uher, s nápisem POLTURA, letopočtem a písmeny P–H a K–M.
Měděné poltury se v Uhrách razily už dříve: František II. Rákóczi je vydával v letech 1704–1707 spolu s násobky po čtyřech, deseti a dvaceti polturách. Šlo však o nouzové peníze povstání proti Habsburkům, ne o habsburskou ražbu. Nástupce Marie Terezie Josef II. už poltury nerazil.





