Měděné kopějky Kateřiny II. Veliké
Měděné kopějky Kateřiny II. Veliké jsou především mohutné pětikopějky o váze kolem 51 gramů, ražené podle mincovní stopy 16 rublů z pudu mědi, kterou carevna obnovila dekretem z prosince 1762. Velkou část jich vyrobila uralská mincovna v Jekatěrinburgu, jejíž ražby se poznají podle písmen EM.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná 5kopějka Kateřiny II. Veliké z roku 1763 je výraznou ražbou carského Ruska 18. století. Masivní nominál z jekatěrinburské mincovny dokládá hospodářský rozmach impéria i...
Ovládací prvky výpisu
Kateřina II. Veliká (1729–1796) vládla Rusku od roku 1762. Krátce před jejím nástupem nařídil Petr III. dekretem ze 17. ledna 1762 přerazit pětikopějky na desetikopějky a další měď razit podle stopy 32 rublů z pudu – z téhož množství kovu tak měla vzniknout dvojnásobná hodnota.
Dekret z 20. prosince 1762, vydaný už za Kateřiny, tento krok zrušil: pětikopějky se znovu razily podle stopy 16 rublů z pudu mědi, která pak platila až do roku 1810. Pětikopějka té doby váží 50–51 g a měří 40–42 mm; razila se po celou Kateřininu vládu, do roku 1796. Stříbrné pětikopějky, ražené od roku 1755, naopak skončily roku 1763 a vrátily se až za Pavla I. roku 1797.
Hlavním zdrojem měděné mince byla Jekatěrinburgská mincovna na Uralu, založená roku 1725 s podporou Petra I. Roku 1763 nařídil senát vybudovat v Jekatěrinburgu závod na ražbu měděných mincí a od roku 1769 jej Kateřina dala přestavět s přednostním zaměřením na mincování. Písmena EM na minci znamenají jekatěrinburgskou minci; mincovna pracovala až do roku 1876.
