Měděné krejcary Františka I. Štěpána Lotrinského
Měděné krejcary Františka I. Štěpána Lotrinského patří k prvním měděným krejcarům habsburských zemí. Měď nahradila stříbro u krejcaru roku 1760 a manžel Marie Terezie se na nových mincích objevil s vavřínovým věncem a titulem římského císaře; mincovnu prozrazuje jediné počáteční písmeno.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Ovládací prvky výpisu
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765), manžel Marie Terezie, byl od roku 1745 římským císařem a od roku 1746 nesla část habsburských mincí jeho jméno a portrét. Krejcar se do té doby razil ze stříbra; v jediné činné české mincovně, pražské, vznikaly za Marie Terezie stříbrné krejcary i půlkrejcary.
Roku 1760 stříbrné krejcary nahradila měď. Patent z téhož roku zavedl měděné krejcary a půlkrejcary a v Čechách k nim patřila i měděná grešle. Šlo o první kreditní peníze v našich zemích: platily víc, než kolik stál jejich kov, a jejich hodnotu zaručoval stát.
Měděné mince nesou od roku 1760 místo dvojpísmen stříbrných ražeb jen počáteční písmeno mincovny: W pro Vídeň, P pro Prahu, G pro Graz, H pro Hall, K pro Kremnici, S pro Smolník a C pro Karlsburg. Vídeňský krejcar z roku 1760 má na jedné straně Františkovo poprsí s vavřínem a latinským titulem, na druhé hodnotu EIN KREUTZER v ozdobné kartuši.
