Měděné krejcary Františka II. / Františka I. Rakouského
Měděné krejcary Františka II. / Františka I. Rakouského provázely válečné financování let 1799–1816: velkou emisi šestikrejcarů a trojníků roku 1800, měděné třicetníky a patnáctníky roku 1807 a jejich znehodnocení po státním bankrotu roku 1811. Krejcar z roku 1816 se se stejným letopočtem razil až do roku 1850.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Ovládací prvky výpisu
František II. vládl od roku 1792 a války s Francií rychle zvyšovaly státní výdaje. Vedle papírových bankocetlí rostlo i množství měděné kreditní mince. Roku 1799 obnovil ražbu měděných krejcarových hodnot a roku 1800 vyšla velká emise šestikrejcarů a trojníků. Měď nesla písmeno mincovny, na šestnících 1800 se objevují mimo jiné A pro Vídeň, B pro Kremnici, C pro Prahu a S pro Smolník.
Roku 1807 následovaly měděné třicetikrejcary a patnáctikrejcary, ražené v hodnotě 80 milionů zlatých. Patent z 20. 2. 1811 snížil bankocetle i měď na pětinu a třicetníky a patnáctníky z roku 1807 se zcela znehodnotily; patnáctník měl nadále platit jen jeden a půl krejcaru konvenční měny.
Roku 1812 vyšla měď vídeňské měny – trojník, krejcar, půlkrejcar a čtvrtkrejcar; razila ji mimo jiné nová mincovna v Oravici se značkou O. Od roku 1816 se razily krejcar, půlkrejcar a čtvrtkrejcar konvenční měny. I ty byly jen kreditní mincí, měly však vyšší kupní sílu než předchozí emise, a lidé jim proto říkali krejcary dobráky.
Krejcar s letopočtem 1816 se razil beze změny až do roku 1850, letopočet na něm proto neurčuje rok ražby. Patří k mincím, které se ve velkém množství dochovaly dodnes. Smolník razil měď naposledy s letopočtem 1816.
