Měděné krejcary Františka Josefa I.
Měděné krejcary Františka Josefa I. vznikaly ve dvou po sobě jdoucích měnách. V konvenční měně do roku 1857 to byla řada od čtvrt krejcaru po tři krejcary s opisem o drobné minci. Rakouská měna pak dělila zlatník na sto krejcarů a z mědi razila pět desetin krejcaru, krejcar a čtyřkrejcar.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděný krejcar z roku 1885 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Ovládací prvky výpisu
František Josef I. (1830–1916) nastoupil na trůn v revolučním roce 1848 a jeho krejcary prošly dvěma měnovými soustavami. Měď v nich nesla vždy jen nejnižší hodnoty a rubní opis K. K. OESTERREICHISCHE SCHEIDEMÜNZE ji výslovně označuje za drobnou, rozměňovací minci. Už roku 1848 vyšel ve Vídni měděný dvoukrejcar se značkou A, roku 1851 pak celá řada čtvrt, půl, jednoho, dvou a tří krejcarů. Jednokrejcar vážil 5,47 g, trojník 16,4 g.
Tuto měď razily Vídeň (A), Kremnice (B), Karlsburg (E) a Nagybánya (G), pražská mincovna jen zkušebně nebo ve stovkách kusů. Vyšší krejcarové hodnoty byly stříbrné: od roku 1852 desetník a dvacetník v ryzosti 900/1000 o hmotnosti 2,16 a 4,32 g. Měď a stříbro se tak v jedné soustavě dělily podle hodnoty mince.
Vídeňská mincovní smlouva roku 1857 zavedla rakouskou měnu se zlatníkem o sto krejcarech a z celního centu mědi se nově razilo 150 zlatých. Měděné mince proto zlehčily: pět desetin krejcaru vážilo 1,667 g, krejcar 3,333 g a čtyřkrejcar, ražený jen s letopočty 1860, 1861 a 1864, 13,333 g. Stříbrné pětikrejcary, desetníky a dvacetníky měly ryzost jen 375 až 500/1000. Od roku 1868 razila Kremnice vlastní uherské typy.
Jednokrejcary a půlkrejcary se razily s letopočty až do roku 1891. Korunová měna roku 1892 přepočítala zlatník na dvě koruny, krejcar tedy odpovídal dvěma haléřům a nejnižší hodnoty převzaly bronzové haléře.
