Měděné krejcary z Kremnice
Měděné krejcary z Kremnice jsou drobné habsburské mince uherské hlavní mincovny ve středoslovenské Kremnici se značkou B, od roku 1868 K. B. Pokrývají dobu od válečných ražeb kolem roku 1800 a měděných třicetikrejcarů z roku 1807 přes revoluční léta 1848–1849 až po krejcary rakouské měny po roce 1857.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Ovládací prvky výpisu
V písmenném systému habsburských mincoven, platném v letech 1766–1867, označovalo Kremnici písmeno B. Za válek s Francií potřebovala monarchie velké množství drobné mědi; roky 1800 a 1807 patří k obdobím, kdy se kvůli tomu otevíraly i menší měděné mincovny. Měděné třicetikrejcary a patnáctikrejcary z roku 1807, vydané v celkové hodnotě 80 milionů zlatých, patent z roku 1811 zcela znehodnotil; vídeňská měna pak používala měděné 3, 1, ½ a ¼ krejcaru.
V letech 1848–1849 obnovila uherská národní vláda starou značku KB a Kremnice razila měděný trojkrejcar s maďarským opisem HÁROM KRAJCZÁR. Rakouská měna od roku 1857 dělila zlatý na 100 krejcarů a v mědi zavedla hodnoty 5/10, 1 a 4 krejcary. Od roku 1868 nesou kremnické mince značku K. B. a měď vlastní uherský opis MAGYAR KIRÁLYI VÁLTÓ PÉNZ.
