Měděné krejcary z Nagybánya
Měděné krejcary z Nagybánya představují drobné oběživo uherské mincovny známé také jako Velká Baňa. Dnešní Baia Mare v Rumunsku patřila k významným centrům habsburské výroby. V určitém období zde měděné nominály tvořily hlavní část mincovní produkce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Ovládací prvky výpisu
Nagybánya razila vedle zlatých a stříbrných mincí také měděné hodnoty. Encyklopedie uvádí, že za Františka II. zde vznikalo pouze měděné oběživo, zatímco za Ferdinanda V. se vládní mince v této mincovně nerazily. Místní výroba tedy neprobíhala ve stejném rozsahu ani se stejnými kovy po celou habsburskou dobu.
Mincovna používala starší značku NB a v písmenném systému od roku 1766 značku G. U krejcarů je však nutné číst značku v dobovém a materiálovém kontextu; stejné písmeno mohlo jinde označovat jiné výrobní místo. Měděný krejcar vyjadřoval nízkou nominální hodnotu a doplňoval měnu drahých kovů při běžných platbách.
