Měděné krejcary z Prahy
Měděné krejcary z Prahy razila pražská mincovna od zavedení kreditní mědi roku 1760, kdy nominál drobných mincí přestal odpovídat hodnotě kovu. Tereziánské krejcary nesou písmeno P, pozdější ražby značku C – například měděné šestikrejcary s letopočtem 1800 z doby koaličních válek.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Ovládací prvky výpisu
Patentem z roku 1760 zavedla monarchie měděný krejcar a půlkrejcar. Měď od té doby nesla počáteční písmeno mincovny – pro Prahu P. Pro české země se vedle krejcarů razily i grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru se znaky Čech, Moravy a Slezska pod svatováclavskou korunou. Pražská mincovna, od roku 1727 jediná vládní mincovna v Čechách, dostala za Josefa II. písmeno C, které si podržela až do konce činnosti.
V letech 1784–1795 byla mincovna uzavřena a obnovena až kvůli financování válek s Francií. Tehdy vznikly měděné šestikrejcary s nápisem ERBLAENDISCH a letopočtem 1800, ražené i v Praze se značkou C. Patent z roku 1811 snížil měď na pětinu hodnoty. Mincovna byla definitivně zrušena 19. března 1857.
