Měďené krejcary
Měďené krejcary představují praktické drobné mince razívé z měděné slitiny od 18. století. Tyto dostupné mince vznikaly kvůli nedostatku stříbra a rostoucím potřebám drobného platebního styku. Jejich masová produkce a široká cirkulace z nich činí reprezentativní objekty modernizace monetárních systémů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 30krejcar z roku 1807 ražený ve Vídni představuje výrazný nominál pozdní vlády Františka II. V certifikaci AU 55 BN nabízí výjimečně dobře zachovaný kus z období...
Měděný 6krejcar z roku 1800 představuje zajímavý doklad přelomového období vlády Františka II. a hospodářských proměn habsburské monarchie. Oceněný ve vysokém stupni AU 55 BN...
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Měděná mince o nominální hodnotě 1 krejcar z roku 1812 představuje období vlády císaře Františka I. Rakouského (Franz I.), prvního panovníka nově vzniklého Rakouského císařství....
Měděný 4 krejcar z roku 1860 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. v Kremnici.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Měděný krejcar z roku 1761, ražený v pražské mincovně za vlády císařovny Marie Terezie, představuje typickou drobnou minci tereziánského období. Tato ražba symbolizuje...
Měděný krejcar z roku 1885 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měďené krejcary vznikly v 18. století jako praktická odpověď na rostoucí potřeby drobného platebního styku a nedostatek stříbra pro masovou produkci malých nominálů, přičemž jejich ražba z měděné slitiny umožnila demokratizaci přístupu k mincovému platidlu pro všechny společenské vrstvy. Tyto praktické mince se razily z červené mědi nebo bronzových slitin, což zajišťovalo dostupnost materiálu a odolnost vůči každodennímu používání. Měděné krejcary tak dokumentují modernizaci monetárních systémů a adaptaci na potřeby rostoucí populace.
Technické zpracování měděných krejcarů reflektuje pokročilé mincovní technologie 18. a 19. století prostřednictvím využití parních lisů a válcovacích strojů umožňujících masovou produkci kvalitních mincí z relativně levného materiálu. Ikonografie zachovává tradiční motivy stříbrných krejcarů v zjednodušené formě s důrazem na čitelnost a rozpoznatelnost hodnoty mince. Povrchová úprava mědi často vykazuje charakteristické patinování a změny barvy v závislosti na složení slitiny a podmínkách uložení.
Ekonomická funkce měděných krejcarů byla zásadní pro rozvoj maloobchodního styku a umožnila monetizaci venkovských oblastí, kde dříve převládala naturální směna. Jejich nízká nominální hodnota je činila ideálními pro každodenní nákupy potravin, řemeslných výrobků a služeb. Masová cirkulace těchto mincí podporovala rozvoj tržní ekonomiky a přechod od feudální ke kapitalistické ekonomické struktuře.
Pro současné sběratele představují měděné krejcary dostupnou možnost studia technologických inovací mincovnictví a společenských změn 18.-19. století. Jejich vysoká míra dochování díky odolnosti mědi umožňuje sestavit reprezentativní kolekce dokumentující regionální rozdíly a technický vývoj. Studium měděných krejcarů poskytuje vhled do každodenního života našich předků a dokumentuje demokratizaci přístupu k mincovnímu platidlu v období nastupující moderní doby.





