Měděné krejcary
Měděné krejcary zavedla habsburská monarchie roku 1760 jako drobnou úvěrovou minci, jejíž hodnotu kov v ní nekryl. Měď nesla krejcarové hodnoty přes válečné ražby let 1800 a 1807 až do rakouské měny. Korunová měna roku 1892 nahradila krejcary haléři a ražba měděných krejcarů skončila.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Měděný krejcar z roku 1885 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Ovládací prvky výpisu
Krejcar byl původně stříbrná mince; v habsburských zemích se z mědi začal razit roku 1760, kdy vedle něj vznikl i měděný půlkrejcar. Kov v těchto mincích měl menší hodnotu, než na nich byla vyznačena – šlo o drobné peníze, jejichž platnost stála na důvěře ve stát. Měděné krejcary nesly počáteční písmeno mincovny, například W pro Vídeň, P pro Prahu nebo S pro Smolník. Pro české země se vedle krejcarů razily i měděné grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru.
Války s Francií přinesly měď i do vyšších hodnot. Roku 1800 se razily měděné tříkrejcary a šestikrejcary, šestikrejcar s opisem ERBLAENDISCH, roku 1807 dokonce patnácti- a třicetikrejcary. Spolu se záplavou bankocetlí rychle ztrácely důvěru: finanční patent z roku 1811 snížil měď na pětinu hodnoty a měděné třicetníky a patnáctníky z roku 1807 zcela znehodnotil.
Ve vídeňské měně vznikly roku 1812 nové měděné krejcary a jejich díly, od roku 1816 opět krejcary konvenční měny – krejcar s letopočtem 1816 se razil beze změny až do roku 1850. Revoluční léta přinesla měděný dvoukrejcar a v Uhrách krejcary s maďarským opisem EGY KRAJCZÁR. Roku 1851 následovala nová řada měděných krejcarů od čtvrtkrejcaru po tříkrejcar.
Rakouská měna z roku 1857 rozdělila zlatý na sto krejcarů a měď dál nesla nejnižší hodnoty – pět desetin krejcaru, krejcar a na počátku 60. let i velký čtyřkrejcar. Od roku 1868 razily Uhry vlastní měděné krajcáry s opisem MAGYAR KIRÁLYI VÁLTÓ PÉNZ. Korunová měna z roku 1892 nahradila krejcary haléři a jejich ražba skončila. Měděné krejcary razily souběžně i jihoněmecké státy, například Bádensko.
