Měděné medaile Habsburků
Měděné medaile Habsburků zastupují početní peníze, měděné ražby habsburských komor ze 16. a 17. století. Platit se jimi nedalo; úředníci s nimi počítali na zvláštní desce s políčky podobné počítadlu. Česká komora je razila od vlády Ferdinanda I. do vlády Leopolda I., poslední s letopočtem 1662.
Habsburkové vládli českým zemím od roku 1526 a jejich komory potřebovaly pomůcku k účetním výpočtům. Tou byly početní peníze (německy Raitpfennige) – ražby bez platební hodnoty, obvykle z mědi, které se kladly na zvláštní desku s políčky podobnou počítadlu. Nejvíce jich vzniklo v Norimberku, kde jejich výrobci tvořili samostatný cech; v českých zemích jsou doloženy už za Jana Lucemburského.
Ve větším množství razila měděné početní groše česká komora od vlády Ferdinanda I. do vlády Leopolda I., a to ve většině tehdejších mincoven. Nesou iniciálu panovníkova jména s českým lvem nebo říšským orlem a jako jediné naše ražby vedle malých grošů mají v opisu i český text, nejčastěji GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE. Vlastní početní peníze s německým opisem měly i komory dalších habsburských zemí včetně rakouských.
Početní peníze sloužily hlavně při správě královské komory, a proto se razily i se jmény a erby vysokých úředníků mincoven. Postupně se pro ně ujal název žeton a mimo účtárny dostaly i roli drobných soukromých medailí k rodinným příležitostem, jako bylo uvedení do úřadu nebo sňatek.





