Měděné medaile Rudolfa II. Habsburského

Měděné medaile Rudolfa II. Habsburského tvoří početní groše z doby jeho vlády (1576–1611). Nebyly určeny k placení – úředníci komory, mincoven a dolů s nimi počítali na desce s políčky. Česká komora je razila z mědi s korunovanou iniciálou panovníka a českým lvem nebo říšským orlem.

Měděný početní groš Rudolfa II. Habsburského, Kutná Hora 1584Rudolf II. Habsburský (1552–1612) vládl v českých zemích od roku 1576 a z Prahy učinil sídlo císařského dvora. Měděné ražby jeho doby nejsou medailemi v pravém slova smyslu, ale početními groši (německy Raitpfennige). Sloužily k výpočtům na zvláštní desce s políčky, podobné počítadlu, v účtárnách královské komory, mincoven a dolů i ve šlechtických a městských kancelářích.

Česká komora razila měděné početní peníze ve větším množství od vlády Ferdinanda I. až do vlády Leopolda I.; poslední nesou letopočet 1662. Vznikaly ve většině tehdejších mincoven. Vládní početní groše nesou iniciálu panovníkova jména, u Rudolfa II. korunované písmeno R, a český lev nebo říšský orel. Jako jediné naše ražby vedle malých grošů mají v opisu kromě němčiny i češtinu, nejčastěji GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE.

Vedle královských existovaly i rodové početní peníze se jménem a erbem vydavatele, například Petra Voka z Rožmberka. Razily se také se jmény a erby vysokých úředníků mincoven. Postupně se pro ně ujal název žeton a kromě počítání dostaly i roli drobných soukromých medailí k rodinným příležitostem, jako bylo uvedení do úřadu nebo sňatek.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet