Měděné medaile
Měděné medaile patří k levnějším ražbám pro široký okruh zájemců. Měď byla po stříbru druhým nejčastějším kovem mincí i medailí; v 18. a 19. století se z ní razila početnější část nákladu pamětních medailí a už od 16. století z ní česká komora razila i početní peníze, později zvané žetony.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada tří medailí inspirovaných historickou emisí z roku 1896 připomíná dobu vlády Františka Josefa I. i společenský význam slavnostních střeleckých setkání v Moravské Ostravě....
Sada tří medailí inspirovaných historickým numistalerem z roku 1884 připomíná vládu Františka Josefa I. i významné výročí 400 let od vzniku tolaru. Moderní novoražba ze zlata,...
Ovládací prvky výpisu
Měď je po stříbru druhým kovem nejčastěji používaným k ražbě mincí i medailí. Častěji než čistá měď se ovšem užívají její slitiny – bronz, mosaz a tombak. V 18. a 19. století bylo zvykem razit tutéž medaili ve více kovech: omezený počet ze zlata a stříbra pro předplatitele a významné osobnosti, větší náklad z bronzu, tombaku a mědi pro ostatní. Poměr ukazuje vídeňská mincovna, která roku 1871 vyrobila 4 986 medailí, z toho 127 zlatých, 2 817 stříbrných a 2 042 měděných.
Vlastními českými měděnými ražbami byly ještě před měděnými mincemi početní peníze. Nebyly určeny k oběhu, ale k počítání na desce s políčky v účetních kancelářích. Česká komora je ve větším množství razila od vlády Ferdinanda I. do vlády Leopolda I., poslední nese letopočet 1662. Vedle malých grošů jsou jedinými našimi ražbami, které nesou vedle německého i český opis, nejčastěji GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE.
Postupně se pro početní peníze ujal název žeton. Vedle počítání měly i charakter soukromých medailových ražeb k rodinným příležitostem, jako bylo uvedení do úřadu nebo sňatek. Rodové početní peníze nesou jméno a erb vydavatele, například Petra Voka z Rožmberka nebo Albrechta z Valdštejna.





