Měděné mince Juliana II.
Měděné mince Juliana II. patří do pozdně římského mincovnictví 4. století a dokládají běžný peněžní oběh jeho vlády. Vedle portrétu panovníka nesou i typické motivy a nápisy tehdejší císařské propagandy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1861 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Vzácná měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1706 s kontramarkou je výrazným dokladem stavovského povstání v Uhrách. Heslo Pro Libertate připomíná zápas za svobodu a...
Měděný 1 krejcar Františka Josefa I. z roku 1879 představuje drobný, ale sběratelsky vděčný doklad každodenního peněžního oběhu Rakouska-Uherska. Vídeňská ražba s certifikací...
Julianus II., v českém prostředí často označovaný jako Julián Apostata, byl římský císař ve 4. století. Jeho mince jsou historicky zajímavé nejen jako doklad panovnické reprezentace, ale také jako pramen k poznání proměn římské říše v pozdní antice.
Měděné ražby tvořily podstatnou část každodenního oběhu a sloužily především pro běžné platby. U mincí tohoto období je obvyklé jednodušší výtvarné pojetí než u ražeb z drahých kovů, přesto však dobře ukazují oficiální obraz císaře i základní ideové motivy jeho vlády.
Na mincích Juliana II. se setkáváme s portrétem panovníka a s reverzními motivy, které měly připomínat stabilitu říše, vojenskou autoritu nebo tradiční římské hodnoty. Význam těchto ražeb proto nespočívá jen v jejich materiálu, ale také v tom, jak zprostředkovávají jazyk státní moci a veřejného sdělení.
Při určování měděných mincí Juliana II. bývá důležitý stav opisu, podoba busty a celkové stylové zpracování. Protože jde o období rozsáhlé a poměrně standardizované produkce, pomáhá správnému zařazení pečlivé čtení dochovaných detailů a srovnání s odbornou literaturou.





