Měděné mince z Bruselu
Měděné mince z Bruselu jsou liardy, nejdrobnější měděné peníze habsburského jižního Nizozemí. Nejvýraznější z nich vznikly roku 1790 pro Spojené belgické státy, krátce trvající republiku povstalců proti císaři Josefu II.: lev držící kopí s kloboukem a nápis AD USUM FOEDERATI BELGII.
Liard byl drobný peníz starého režimu, ve Francii od roku 1649 měděný. Ve španělském a později rakouském Nizozemí patřil od počátku 17. století k nejmenším dílčím jednotkám a vedle něj obíhaly i měděné dvojliardy. Liardy přijala i další území Svaté říše, mezi nimi Lucemburské vévodství; jeho měď z doby Marie Terezie nese nápis AD USUM DUCATUS LUXEM., „k užívání ve vévodství Lucemburském“.
Brabantská revoluce vyhlásila v lednu 1789 odpor proti vládě císaře Josefa II. a 11. ledna 1790 podepsaly vzbouřené provincie smlouvu o Spojených belgických státech. Republika vydržela necelý rok: po smrti Josefa II. obsadila vojska jeho bratra Leopolda II. do prosince 1790 celou zemi.
Za této krátké samostatnosti se v Bruselu razily liardy s letopočtem 1790. Líc nese nápis AD USUM FOEDERATI BELGII – „k užívání ve Spojené Belgii“ – a rub vzpínajícího se lva, který drží kopí s nasazeným kloboukem. Bruselskou mincovnu označuje drobná andělská hlavička pod letopočtem. Liard váží kolem 3,8 g a měří asi 22 mm.
