Měděné mince z Jekatěrinburgu
Měděné mince z Jekatěrinburgu pocházejí z uralské mincovny, která v letech 1725–1876 razila téměř výhradně měď. Začínala čtvercovými platami podle švédského vzoru, od roku 1763 značila mince písmeny Е. М. a v 90. letech 18. století tu vznikalo asi 90 % všech ruských mincí, včetně pětikopějek Kateřiny II.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná 5kopějka Kateřiny II. Veliké z roku 1763 je výraznou ražbou carského Ruska 18. století. Masivní nominál z jekatěrinburské mincovny dokládá hospodářský rozmach impéria i...
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Jekatěrinburgu vznikla u uralských měděných hutí, které potřebovaly vlastní zdroj peněz. Od prosince 1725 se tu razily čtvercové měděné platy podle švédského vzoru v hodnotě od rublu po kopějku; rublová plata vážila přes 1,6 kg. Těžké platy se v oběhu neujaly, byly vykoupeny zpět a jejich ražba roku 1727 skončila.
Celostátní kulatá měděná mince se tu razila od roku 1736. Roku 1763 nařídil Senát postavit v Jekatěrinburgu závod na měděnou minci a zdejší ražby od té doby nesou písmena Е. М. – „jekatěrinburská mince“. Patří k nim pětikopějky Kateřiny II. Veliké s jejím monogramem pod korunou. V 90. letech 18. století tu vznikalo asi 90 % všech ruských mincí a spotřebovávaly dvě třetiny mědi vytavené v zemi.
Od roku 1810 musely ruské mince nést iniciály mincmistra. V 19. století razila mincovna hlavně drobné měděné nominály. Poslední sérii dostala nařízením z března 1873 a roku 1876 ražbu ukončila; razidla byla zničena. Za celou dobu činnosti vydala mince v hodnotě odhadem 150 milionů rublů.
