Měděné mince z Kremnice
Měděné mince z Kremnice představují drobné peníze hlavní uherské mincovny od zavedení kreditní mědi v 60. letech 18. století přes velké měděné krejcary napoleonských válek až po revoluční ražby let 1848–1849 a měď s maďarskými opisy. Značí je písmeno K, později B a od roku 1868 K. B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Ovládací prvky výpisu
Měděnou kreditní minci zavedla habsburská monarchie kolem roku 1760. Měď tehdy nesla počáteční písmeno místa ražby – Kremnice K. V písmenném systému habsburských mincoven pak Kremnici patřila značka B, obecně užívaná od roku 1781.
Za napoleonských válek razila Kremnice velké měděné nominály, například šestikrejcary s letopočtem 1800 a třicetikrejcary 1807. Měděné třicetikrejcary a patnáctikrejcary z roku 1807 znehodnotil finanční patent z roku 1811. Od roku 1816 se znovu razila drobná měď konvenční měny, například čtvrtkrejcar 1816 B, a po roce 1848 dvoukrejcary 1851 B s rakouským orlem a německým opisem.
V revolučních letech 1848–1849 obnovila uherská vláda staré značky KB a NB a razila měď s maďarskými opisy, mimo jiné HÁROM KRAJCZÁR 1849 KB. Od roku 1868 nesla uherská měď opis MAGYAR KIRÁLYI VÁLTÓ PÉNZ a značku K. B. (Körmöczbánya). V korunové měně od roku 1892 zachovala Kremnice jako jediná uherská mincovna značku K. B. na mincích ze všech kovů včetně bronzových fillérů.
