Měděné mince z Prahy
Měděné mince z Prahy razila pražská mincovna od zavedení měděné drobné mince za Marie Terezie roku 1760. Tereziánské krejcary nesou pod letopočtem písmeno P, ražby Františka I. Rakouského z roku 1800 – půlkrejcary až šestikrejcary – pak písmeno C, značku pražské mincovny v letech 1766–1857.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Ovládací prvky výpisu
Měď jako drobnou kreditní minci zavedla Marie Terezie patentem z roku 1760, nejprve krejcary a půlkrejcary. Měděné mince nesly počáteční písmeno mincovny, pražské tedy P. Tereziánský krejcar má na líci poprsí panovnice a na rubu v ozdobné kartuši nápis EIN KREUTZER, letopočet a pod ním písmeno P; pražské krejcary z roku 1761 váží kolem 10–11 gramů.
Od roku 1766 dostala Praha v písmenném systému habsburských mincoven značku C. Za Josefa II. byla mincovna roku 1784 uzavřena a obnovena až roku 1795 kvůli financování válek s Francií. V roce 1800, kdy monarchie potřebovala velké množství drobné mince, razila Praha měděné půlkrejcary, krejcary, trojníky i šestikrejcary se značkou C. Šestikrejcar měří 33 mm a váží přes 12 gramů, krejcar z téhož roku jen kolem 4 gramů. Pražská mincovna byla definitivně zrušena roku 1857.
