Měděné mince ze Smolníku
Měděné mince ze Smolníku pocházejí z mincovny v hornickém městečku na Spiši, kde se těžila měď. Od roku 1760 razila habsburskou měděnou drobnou minci se značkou S, hlavně v letech, kdy monarchie potřebovala mnoho mědi – mezi nimi šestikrejcary s letopočtem 1800 a velké patnácti- a třicetikrejcary 1807.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Ovládací prvky výpisu
Smolník na Spiši byl ve 14. století sídlem uherské báňské komory a v okolí se dobývala hlavně měď a stříbro. Mincovna zde pracovala s dlouhými přestávkami od první poloviny 14. století až do roku 1816. V 18. století se těžba mědi zvýšila a kov se zpracovával i v místní mincovně.
Když Marie Terezie zavedla měděnou drobnou minci, nesla měď od roku 1760 počáteční písmeno mincovny – pro Smolník S. Potom se tu razilo hlavně v letech velké potřeby mědi: 1790, 1800, 1807, 1812 a 1816. Za válek s Francií vznikaly šestikrejcary s letopočtem 1800 a roku 1807 měděné patnáctníky a třicetníky.
Třicetikrejcar 1807 má německé opisy a na rubu označení DREYSSIG KREUZER ERBLAENDISCH a nápis, že jde o dělicí minci k vídeňským bankocetlím. Patentem z roku 1811 byly bankocetle i měď sníženy na pětinu a měděné třicetníky a patnáctníky z roku 1807 zcela znehodnoceny.
