Měděné soly
Měděné soly jsou francouzské drobné mince v hodnotě dvanácti denierů, tedy dvacetiny francouzského livru. Z mědi se sol razil od roku 1719 za Ludvíka XV., dál za Ludvíka XVI. a za revoluce do roku 1793, kdy vznikaly i velké dvousoly; s desítkovou měnou z roku 1795 sol jako jednotka zanikl a nahradily jej centimy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 1 sol Ludvíka XV. z roku 1773 pochází ze štrasburské mincovny a představuje zajímavou ražbu pozdního období francouzské monarchie. Certifikace NGC AU 50 BN potvrzuje...
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Ovládací prvky výpisu
Sol, jehož jméno pochází z latinského solidus, byl ve francouzské soustavě početní jednotkou: livre se dělil na 20 solů a sol na 12 denierů. Jako skutečná mince se dlouho razil z billonu, slitiny mědi s menším podílem stříbra. Zlom přinesla vláda Ludvíka XV.: první měděný sol, typ s dětskou bustou mladého krále, nese letopočty 1719–1724 a váží kolem 11 g.
Měď platila jen pro nejnižší hodnoty – liard za 3 deniery, půlsol a sol – zatímco vyšší hodnoty zůstaly stříbrné. Vedle měděných solů obíhaly ještě billonové dvousoly z let 1738–1764. Ražba měděných solů se obnovila koncem 60. let typem z mincovny v Aix (1767) a typem se starší podobou krále; k němu patří i sol z roku 1773 se značkou BB štrasburské mincovny.
Za Ludvíka XVI. se měděné soly razily dál. Revoluce přinesla nové, takzvané ústavní typy: od června 1791 dvanáctidenierovou minci, která sol nahradila, a od září 1791 do roku 1793 velký dvousol s opisem LA NATION LA LOI LE ROI. Kvůli nedostatku drobných peněz dalo Národní shromáždění roku 1791 snímat kostelní zvony, a drobné ústavní mince se proto razily vedle mědi i ze zvonoviny.
Roku 1795 nahradil livre frank dělený na decimy a centimy a sol jako úřední jednotka zanikl. Jméno však přežilo: „sou“ se ve Francii lidově říkalo pěticentimové minci až do 20. století.
