Měděné známky a žetony
Měděné známky a žetony jsou především početní peníze – měděné ražby, které nesloužily k placení, ale k počítání na desce s políčky v účetních kancelářích. Česká komora je razila ve velkém množství od vlády Ferdinanda I. až po Leopolda I.; poslední český početní peníz nese letopočet 1662.
Početní peníze, zvané též žetony (z francouzského jeter, házet), se kladly na desku rozdělenou do řad po jednotkách, desítkách, stovkách a tisících a pomáhaly sčítat i dělit. Vznikly v Itálii a Francii ve 13. století, největší množství se jich vyrobilo v Norimberku, kde jejich výrobci tvořili samostatný cech. Obvykle se razily z mědi.
V českých zemích jsou doloženy už za Jana Lucemburského. Ve větším množství je razila česká komora od vlády Ferdinanda I. do vlády Leopolda I. ve většině tehdejších mincoven – v Praze, Kutné Hoře, Českých Budějovicích, Jáchymově i ve Slezsku. Vládní početní peníze nesou obvykle iniciálu panovníkova jména a českého lva nebo říšského orla.
Spolu s malými groši jsou to jediné naše ražby s českým opisem vedle německého, nejčastěji GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE. Užívaly se v komorních, šlechtických i městských účtárnách a u úředníků dolů a mincoven, proto často nesou jména a erby vysokých úředníků. Vlastní početní peníze razili i Petr Vok z Rožmberka nebo Albrecht z Valdštejna.





