Měděné známky a žetony

Měděné známky a žetony jsou především početní peníze – měděné ražby, které nesloužily k placení, ale k počítání na desce s políčky v účetních kancelářích. Česká komora je razila ve velkém množství od vlády Ferdinanda I. až po Leopolda I.; poslední český početní peníz nese letopočet 1662.

Rudolf II., měděný početní groš, Kutná Hora 1584Početní peníze, zvané též žetony (z francouzského jeter, házet), se kladly na desku rozdělenou do řad po jednotkách, desítkách, stovkách a tisících a pomáhaly sčítat i dělit. Vznikly v Itálii a Francii ve 13. století, největší množství se jich vyrobilo v Norimberku, kde jejich výrobci tvořili samostatný cech. Obvykle se razily z mědi.

V českých zemích jsou doloženy už za Jana Lucemburského. Ve větším množství je razila česká komora od vlády Ferdinanda I. do vlády Leopolda I. ve většině tehdejších mincoven – v Praze, Kutné Hoře, Českých Budějovicích, Jáchymově i ve Slezsku. Vládní početní peníze nesou obvykle iniciálu panovníkova jména a českého lva nebo říšského orla.

Spolu s malými groši jsou to jediné naše ražby s českým opisem vedle německého, nejčastěji GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE. Užívaly se v komorních, šlechtických i městských účtárnách a u úředníků dolů a mincoven, proto často nesou jména a erby vysokých úředníků. Vlastní početní peníze razili i Petr Vok z Rožmberka nebo Albrecht z Valdštejna.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet