Mince Adama Fridricha ze Seinsheimu
Mince Adama Fridricha ze Seinsheimu pocházejí z let 1755–1779, kdy tento kníže-biskup spojil v jedné osobě vládu nad Würzburgem a od roku 1757 také nad Bamberkem. Jeho dvacetikrejcary nesou titul obou biskupství a na rubu údaj o konvenční stopě: šedesát kusů z hřivny ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Adam Fridrich ze Seinsheimu (1708–1779) se narodil 16. února 1708 v Řezně jako syn hraběte Maxmiliána Františka ze Seinsheimu a Anny Filipíny ze Schönbornu. Po matce byl synovcem několika knížat-biskupů z rodu Schönbornů a pro svého strýce už v mládí plnil diplomatická poslání. Vystudoval filozofii, teologii a právo, roku 1745 působil jako císařský vyslanec a roku 1748 se stal předsedou würzburské dvorské komory.
Würzburská kapitula jej 7. ledna 1755 jednomyslně zvolila biskupem a 21. dubna 1757 jej na naléhání císaře Františka I. Štěpána Lotrinského zvolila i bamberská kapitula. Za sedmileté války stál na straně Rakouska, a jeho země proto trpěly pruskými vpády. Kvůli dluhům prodal roku 1759 Rakousku bamberské statky v Korutanech včetně Trbiže a zkoušel i loterie a novou daňovou soustavu.
Nejvíce se zapsal jako reformátor školství: roku 1762 zavedl povinnou školní docházku, roku 1770 založil učitelský seminář a roku 1773 povýšil bamberskou akademii na univerzitu. Dokončil poutní baziliku Vierzehnheiligen a závěrečnou výzdobu würzburské rezidence, podporoval dvorní operu i péči o nemocné. Zemřel 18. února 1779 ve Würzburgu na zanedbaný zápal plic.
Würzburg i Bamberk patřily k franskému říšskému kraji, který přistoupil ke konvenční měnové stopě roku 1756. Dvacetikrejcary Adama Fridricha nesou na líci jeho poprsí a titul biskupa bamberského a würzburského, knížete Svaté říše římské a vévody východních Franků. Na rubu je pod korunou spojený znak obou biskupství, hodnota 20 a opis „60 EINE FEINE MARCK“ – šedesát kusů z hřivny ryzího stříbra.





