Mince Alberta I. Saského
Mince Alberta I. Saského pocházejí z let 1873–1902, kdy saským králem byl vojevůdce od Hradce Králové a Sedanu. Celá jeho vláda spadá do doby markové měny Německého císařství: stříbrné mince s jeho portrétem razila saská mincovna se značkou E, nejprve v Drážďanech a od roku 1887 v Muldenhütten.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Albert I. Saský (1828–1902) se narodil 23. dubna 1828 v Drážďanech jako nejstarší syn prince Jana, pozdějšího krále Jana Saského, a Amálie Augusty Bavorské. Vzdělání zaměřené hlavně na vojenství doplnil studiem na univerzitě v Bonnu. Roku 1849 bojoval jako kapitán v první šlesvické válce proti Dánsku. Roku 1853 se oženil se švédskou princeznou Karolou Vasa; manželství zůstalo bezdětné.
V prusko-rakouské válce roku 1866 velel jako korunní princ saské armádě po boku Rakušanů v bitvách u Jičína a 3. července u Hradce Králové, kde Sasové drželi levé křídlo rakouské pozice. Po vstupu Saska do Severoněmeckého spolku stál pevně na straně spojenectví s Pruskem. Ve francouzsko-pruské válce se Sasové v bitvě u Gravelotte podíleli na rozhodujícím útoku na St. Privat; Albert pak velel nové Čtvrté armádě, porazil Francouze u Beaumontu a pomohl obklíčit francouzské vojsko u Sedanu.
Králem se stal po otcově smrti 29. října 1873 a do vysoké politiky se nevměšoval. Zemřel 19. června 1902 v obci Szczodre a nástupcem se stal jeho bratr Jiří I. Saský.
Za Albertovy vlády už platila marka. Mincovní zákon Německého císařství z roku 1873 dovolil státům razit stříbrné mince za 2 a 5 marek s portrétem panovníka a říšskou orlicí na rubu, z 900/1000 stříbra; pětimarka vážila 27,778 g a obsahovala 25 g ryzího stříbra. Saská mincovna se značkou E pracovala do roku 1887 v Drážďanech a poté v Muldenhütten. Do roku 1889 nesly ruby malou orlici s velkým štítem, od roku 1891 velkou orlici s malým štítem.





