Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského
Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského připomínají přelom raného novověku, kdy se řádový stát proměnil v dědičné Pruské vévodství. Albrecht (1490–1568) roku 1525 sekularizoval Řád německých rytířů a stal se pruským vévodou, čímž urychlil šíření reformace.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterc Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidné období 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje vítězství, ochranu říše a snahu císařské moci posílit...
Bronzový sesterc Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná vládu císaře v neklidném 3. století. Motiv Fortuna Redux vyjadřuje naději na šťastný návrat, ochranu a stabilitu...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou polovinu 3. století. Motiv Felicitas vyjadřuje příznivý osud, prosperitu a naději na stabilní vládu...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná období, kdy říše hledala stabilitu uprostřed krizí 3. století. Motiv Annony zdůrazňuje zásobování, hojnost a...
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny zachycuje vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Apollóna propojuje císařskou autoritu s představou ochrany, řádu a...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje naději na úspěch, stabilitu a ochranu římského...
Sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Securitas Perpetua vyjadřuje touhu po trvalé bezpečnosti a stabilitě říše po...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje naději na úspěch, stabilitu a ochranu římského...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny přibližuje vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Jupitera Statora zdůrazňuje ochranu, pevnost a naději na udržení...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Bronzový sesterc Maximina I. Thráka z římské mincovny připomíná neklidný počátek éry vojenských císařů. Motiv Salus vyjadřuje přání záchrany, zdraví a stability říše v době...
Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského odkazují k muži, který zásadně změnil poměry na jihovýchodním břehu Baltu a zároveň se zapsal do dějin celé střední Evropy. Albrecht Braniborsko-Ansbašský (1490–1568) pocházel z rodu Hohenzollernů a už jako mladík vstoupil do Řádu německých rytířů. Roku 1511 se stal jeho velmistrem v Prusku, tedy v zemi, kde se řádová vláda dlouhodobě dostávala do sporu s polskou korunou.
Napětí vyústilo ve válku s Polskem a v hledání východiska, které Albrecht nakonec nalezl v radikálním kroku. Roku 1525 sekularizoval řádový stát, přijal luterství a složil lenní slib polskému králi Zikmundovi I. Starému; tím vzniklo dědičné Pruské vévodství. Z někdejšího církevně-rytířského útvaru se stal světský stát, který se brzy proměnil v důležitý článek evropské mocenské rovnováhy. Tato změna patří k nejviditelnějším politickým důsledkům reformace.
Albrechtova vláda se nesla ve znamení budování nové správy, upevňování knížecí autority a podpory vzdělanosti. V Königsbergu vzniklo prostředí, které mělo být oporou luteránské konfese, a vévoda usiloval o to, aby se reforma náboženského života opírala o školy a kazatelskou síť. Současně musel vyvažovat zájmy místních stavů, měst i šlechty, protože přechod od řádové disciplíny k světskému knížectví nebyl jen administrativní změnou, ale hlubokým zásahem do společenského řádu.
Pro české země je Albrecht zajímavý jako součást širšího středoevropského prostoru, kde se v 16. století lámaly staré vazby a vznikaly nové. Reformace zasahovala Slezsko i země Koruny české, zatímco habsburská politika po roce 1526 řešila náboženské i mocenské napětí v celé oblasti. Pruské vévodství, byť geograficky vzdálené, se stalo příkladem, jak může dynastie využít konfesi i právo k přetvoření státu. Albrecht Braniborsko-Ansbašský tak představuje panovníka přechodu od středověkého řádu k nové raně novověké státnosti.
