Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského
Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského razila královecká mincovna pro posledního velmistra řádu německých rytířů v Prusku, který roku 1525 přijal luterství a stal se prvním světským pruským vévodou. Jeho pruské groše s mottem IVSTVS EX FIDE VIVIT vznikly po měnové reformě z roku 1528.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Albrecht Braniborsko-Ansbašský (1490–1568) se narodil v Ansbachu jako třetí syn markraběte Fridricha z franské větve Hohenzollernů. Matka Žofie byla dcerou polského krále Kazimíra IV. Jagellonského. Byl určen pro církevní dráhu a stal se kanovníkem v Kolíně nad Rýnem, roku 1508 doprovázel císaře Maxmiliána I. do Itálie a poté pobýval v Uhrách.
Počátkem roku 1511 byl zvolen velmistrem řádu německých rytířů, neboť řád doufal, že příbuzenství s polským králem Zikmundem I. Starým, jeho strýcem, pomůže urovnat spory o Prusko. Albrecht však odmítl polskou lenní svrchovanost a válka v letech 1519–1521 zemi zpustošila. Na norimberském sněmu roku 1522 jej Andreas Osiander získal pro reformaci a Martin Luther mu ve Wittenbergu poradil, aby řádový stát proměnil v dědičné vévodství.
Krakovskou smlouvou z roku 1525 se Albrecht stal prvním pruským vévodou a složil lenní hold polskému králi. Jako první evropský panovník učinil luterství státním náboženstvím své země. Roku 1526 se oženil s dánskou princeznou Doroteou, po její smrti s Annou Marií Brunšvickou. Roku 1544 založil univerzitu v Královci. Zemřel 20. března 1568 v Tapiau na mor a vévodou se stal syn Albrecht Fridrich.
Vévodské Prusko se v dubnu 1528 připojilo k měnové reformě, kterou o rok a půl dříve přijalo Polsko. Razily se feniky, šilinky, groše za tři šilinky, trojníky a šestigroše. Královecké groše nesou Albrechtův titul, jeho motto IVSTVS EX FIDE VIVIT („Spravedlivý z víry živ bude“) a pruskou orlici s polskou korunou na krku a písmenem S za krále Zikmunda na prsou.





