Mince Albrechta z Valdštejna z Jičína
Mince Albrechta z Valdštejna z Jičína razila vévodská mincovna v jeho rezidenčním městě v letech 1626–1634. Vedle dukátů, tolarů a jejich násobků to byly hlavně trojkrejcary (groše) – jediná valdštejnská mince, která se razila ve větším množství a skutečně obíhala. Ostatní jičínské ražby jsou velmi vzácné.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Ovládací prvky výpisu
Albrecht z Valdštejna (1583–1634) se roku 1625 stal vévodou frýdlantským a téhož roku dostal od Ferdinanda II. spolu s dalšími výsadami i právo razit mince. Mincovnu zřídil v Jičíně na svém rozsáhlém panství v severovýchodních Čechách; dnes je to rohový dům v Panské ulici. Pracovala v letech 1626–1634 a vedle ní razil Valdštejn ještě v Zaháni.
Jičínskou mincovnu vedl nejprve mincmistr Jiří Reick (do roku 1630, s krátkým zastoupením M. Millerem a J. Pecksteinem), po něm Šebestián Steinmüller (1630–1634). Razily se desetidukáty, pětidukáty, dvoudukáty a dukáty, dvoutolary, tolary a půltolary, trojkrejcary, půlkrejcary a početní peníze. Surovinové zdroje vévodství byly omezené, a tak se razilo hlavně z pagamentu, tedy ze starých mincí a stříbrného šrotu. Mince s vévodovým obrazem a tituly měly především reprezentativní význam; v běžném oběhu se uplatnily jen trojkrejcary.
Po Valdštejnově zavraždění v Chebu 25. února 1634 byla mincovna zrušena a jeho ražby rychle staženy z oběhu. Proto jsou kromě trojkrejcarů všechny jičínské mince velmi vzácné; existuje také řada padělků jičínských tolarů a početních peněz.
