Mince Albrechta z Valdštejna

Albrecht z Valdštejna (1583–1634) se narodil v Heřmanicích do nepříliš zámožné větve starého českého rodu. Osiřel v mládí, vychováván byl v protestantském prostředí, později však přestoupil ke katolictví, což mu otevřelo cestu k císařské službě.

Základ majetku položil sňatkem se starší a bohatou vdovou Lukrecií Nekšovou z Landeka. Po jejím brzkém úmrtí zdědil rozsáhlá moravská panství a získal prostředky, jimiž mohl financovat vlastní vojenské podniky.

Za stavovského povstání zůstal věrný císaři. Po Bílé hoře se zapojil do konfiskací i do mincovního konsorcia, které vytěžilo obrovské zisky. Za ně skoupil severovýchodní Čechy a vytvořil z nich frýdlantské vévodství.

Roku 1625 nabídl císaři, že postaví armádu na vlastní náklady. Vzniklo vojsko desítek tisíc mužů, které se živilo z dobytých území. Valdštejn s ním porazil protestantské síly v Německu, pronikl až k Baltu a byl povýšen na vévodu meklenburského.

Jeho moc vzbudila obavy říšských knížat i císařského okolí. Roku 1630 byl na jejich nátlak zbaven velení, po švédských vítězstvích však musel být znovu povolán. Podmínky, které si tehdy vymínil, jeho postavení ještě posílily.

V posledních letech vedl vlastní jednání se Sasy, se Švédy i s Francouzi. Zda šlo o snahu ukončit válku, nebo o přípravu zrady, se dodnes přesvědčivě nevyřešilo. Ferdinand II. jej nakonec prohlásil za zrádce.

V únoru roku 1634 byl Valdštejn v Chebu zavražděn skupinou důstojníků vlastního vojska. Jeho život patří k nejrozporuplnějším osudům českých dějin.

O životě tohoto vojevůdce si můžete více přečíst v článku Albrecht z Valdštejna: Mocný šlechtic s královskými ambicemi?.