Mince Alexandra I. Karađorđeviće
Alexandr I. Karađorđević byl králem Jugoslávie v letech 1921-1934, kdy zahynul při atentátu v Marseille. Narodil se roku 1888 v Cetinji jako druhý syn srbského krále Petra I. Jeho vláda byla poznamenána snahou o vytvoření centralizovaného jihoslovanského státu. Mince a bankovky s jeho portrétem dokumentují éru Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince 100 Kčs 1983 Národní divadlo, Pamětní mince k 100. výročí otevření Národního divadla. K dispozici více ks scan orientační cena za 1 ks.
Stříbrná pamětní mince vydaná k 10. výročí Slovenského národního povstání připomíná jednu z klíčových událostí moderních československých dějin. Emise z roku 1954 propojuje...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1955 připomíná deset let od konce druhé světové války. Výrazný motiv vojáka vítaného ženou s dítětem doplňuje státní znak a dobový...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Svatováclavský dukát z roku 1923 představuje významnou československou ražbu ze zlata vysoké ryzosti 986/1000. Patří mezi nejznámější československé pamětní mince s hlubokým...
Zlatá mince 5 rublů z roku 1900 s portrétem cara Mikuláše II. představuje významný historický artefakt pozdního carského Ruska. Atraktivní pro sběratele i investory díky vysoké...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Alexandr I. Karađorđević se ujal vlády roku 1921 po smrti svého otce Petra I., ačkoli fakticky vládl již od roku 1914 jako regent. Během první světové války vedl srbskou armádu při dramatickém ústupu přes Albánii a následném vítězném tažení, které osvobodilo Srbsko. Po válce se stal králem nově vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které mělo sjednotit jižní Slovany pod jednou korunou. Jeho vize jednotného státu však narážela na silné národnostní rozpory mezi jednotlivými etniky.
Politická krize vyvrcholila roku 1928 atentátem v parlamentu, kdy poslanec Puniša Račić zastřelil chorvatského vůdce Stjepana Radiće. Alexandr reagoval 6. ledna 1929 zavedením královské diktatury, rozpuštěním parlamentu a přejmenováním země na Jugoslávii. Snažil se potlačit národnostní identity a vytvořit jednotný jugoslávský národ. Země byla reorganizována do devíti bánovin pojmenovaných podle řek, aby se setřely historické hranice. Tato centralizační politika vyvolala odpor především mezi Chorvaty a Makedonci.
Dne 9. října 1934 byl Alexandr zavražděn v Marseille členy Vnitřní makedonské revoluční organizace a chorvatských ustašovců. Atentátník Vlado Černozemski ho zastřelil při státní návštěvě Francie, přičemž zahynul i francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Alexandrovy mince nesou jeho charakteristický profil v uniformě s mnoha vyznamenáními. Dinárové ražby z let 1929-1934 jsou označeny nápisem АЛЕКСАНДАР I КРАЉ ЈУГОСЛАВИЈЕ. Pro numismatiky představují svědectví bouřlivé éry meziválečné Jugoslávie a tragického osudu panovníka, který se snažil vytvořit jednotný jihoslovanský stát.
