Mince Alexandra I. Karađorđeviće
Mince Alexandra I. Karađorđeviće pocházejí z let 1921–1934, kdy vládl Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 nazvanému Jugoslávie. Platidlem byl dinár o 100 parách, rovný čtyřem korunám; počátkem 30. let přibyly stříbrné mince za 10, 20 a 50 dinárů s královým portrétem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Speciální sada oběžných mincí České republiky z roku 2025 vydaná k 60. výročí Večerníčku. Atraktivní sběratelský komplet spojuje aktuální oběživo s pamětním žetonem a připomíná...
Alexandr I. Karađorđević (1888–1934) se narodil 16. prosince 1888 v Cetinje jako druhý syn Petra Karađorđeviće a Zorky Černohorské. Rod tehdy žil v exilu, protože v Srbsku vládli Obrenovićové; Alexandr vyrůstal v Černé Hoře a v Ženevě a vojenské vzdělání získal v petrohradském pážecím sboru. Po převratu roku 1903 nastoupil otec na srbský trůn a roku 1909 se Alexandrův starší bratr Jiří vzdal následnictví.
V balkánských válkách velel 1. armádě, od roku 1914 vládl Srbsku jako regent a v zimě 1915 ustupoval se srbským vojskem přes Albánii na Korfu. Dne 1. prosince 1918 přijal jako regent delegaci Národní rady Slovinců, Chorvatů a Srbů, což se považuje za zrod Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Králem se stal 16. srpna 1921. Roku 1922 se oženil s rumunskou princeznou Marií a měl s ní tři syny.
Dne 6. ledna 1929 se ujal osobní vlády a stát přejmenoval na Království Jugoslávie. V zahraniční politice se opíral o Francii a Malou dohodu. Dne 9. října 1934 jej v Marseille zastřelil Vlado Černozemski ve spolupráci s ustašovci; zahynul i francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Nástupcem se stal jedenáctiletý Petr II.
Dinár o 100 parách byl měnou celého království a 1 dinár odpovídal 4 rakousko-uherským korunám, které v Chorvatsku, Slovinsku a Bosně zprvu obíhaly souběžně. Roku 1931 přibyly stříbrné mince za 10 a 20 dinárů a roku 1932 za 50 dinárů s portrétem krále. Padesátidinárovku navrhl britský medailér Percy Metcalfe, razila se v Bělehradě i v Londýně a na hraně nese nápis BOG ČUVA JUGOSLAVIJU, „Bůh chraň Jugoslávii“.
