Mince Alexandra III. Alexandroviče
Mince Alexandra III. Alexandroviče pocházejí z let 1881–1894, kdy vládl jako ruský imperátor, polský král a finský velkokníže. Roku 1885 Rusko snížilo obsah zlata v rublu a navázalo jej na francouzský frank v poměru čtyři franky za rubl. Od roku 1886 se razily nové zlaté mince za 5 a 10 rublů s portrétem cara.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Alexandr III. Alexandrovič (1845–1894) se narodil 10. března 1845 v Petrohradu jako druhý syn budoucího cara Alexandra II. a Marie Alexandrovny Hesenské. Na trůn nebyl připravován, následníkem se stal až po smrti staršího bratra Nikolaje roku 1865. Oženil se s bratrovou snoubenkou, dánskou princeznou Dagmar, která přijala pravoslaví a jméno Marie Fjodorovna.
Vlády se ujal 13. března 1881, když jeho otec zemřel na následky atentátu; korunovace v Moskvě proběhla roku 1883. Na rozdíl od otce vládl přísně konzervativně a řadu jeho liberálních reforem omezil. Prosazoval pravoslaví a rusifikaci, za jeho vlády se začala stavět Transsibiřská magistrála. Rusko za něj nevedlo žádnou velkou válku, a proto se mu říkalo car mírotvůrce.
Nejvýznamnějším zahraničním krokem bylo spojenectví s Francií uzavřené roku 1892. Na podzim 1888 přežil s rodinou vykolejení carského vlaku u Borek nedaleko Charkova. Roku 1894 onemocněl nevyléčitelnou chorobou ledvin a zemřel 1. listopadu 1894 na Krymu v Livadiji; nástupcem se stal jeho syn Mikuláš II.
Ruský rubl se od reformy Petra I. Velikého dělil na sto kopějek. Výnosem ze 17. prosince 1885 se obsah stříbra v rublu nezměnil, zlatý rubl však nově obsahoval 1,161 gramu ryzího zlata a odpovídal čtyřem francouzským frankům. Od roku 1886 se podle toho razily nové zlaté mince za 5 a 10 rublů s carovým portrétem a opisem, který jej titulem nazývá imperátorem a samovládcem celé Rusi. Další úpravu zlatého rublu provedl až jeho syn roku 1897.
