Mince Alexandra III. Velikého z Tarsu
Mince Alexandra III. Velikého z Tarsu razila hlavní mincovna Kilíkie od roku 333 př. n. l., kdy městem prošlo makedonské vojsko. Patří sem zlaté statéry s Athénou a Níké, stříbrné tetradrachmy s Héraklem a sedícím Diem i bronzy; ražba pokračovala i po Alexandrově smrti až do roku 317 př. n. l.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Ovládací prvky výpisu
Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) prošel Tarsem se svým vojskem roku 333 př. n. l. a po koupeli v řece Kydnu tu málem zemřel. Tarsos byl tehdy hlavním městem Kilíkie a od roku 400 př. n. l. sídlem perské satrapie. Zdejší mince 4. století př. n. l. zobrazovaly místního boha, Baala z Tarsu, stojícího nebo sedícího a připodobněného řeckému Diovi žezlem a orlem.
Po příchodu Makedonců začala mincovna razit Alexandrovy říšské typy. Katalog Martina Price jí přiřazuje zlaté statéry a stříbrné tetradrachmy už z let 333–327 př. n. l., v letech 327–323 k nim přibyly didrachmy, hemidrachmy a bronzy. Statér nese na líci hlavu Athény v korintské přilbě a na rubu Níké s věncem, tetradrachma bezvousého Hérakla ve lví kůži a sedícího Dia s orlem. Ražby pokračovaly i po Alexandrově smrti v letech 323–317 př. n. l.
