Mince Alexandra III. Velikého
Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) byl makedonským králem, který za necelých třináct let vytvořil říši sahající od Řecka až k řece Indu. Jeho tažení ukončilo perskou nadvládu a otevřelo období helénismu. Zemřel v Babyloně ve dvaatřiceti letech a jeho říše se rozpadla.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) se narodil v makedonské Pelle jako syn krále Filipa II. a Olympiady. Jeho učitelem byl filozof Aristoteles, který v něm probudil zájem o vědu i o řeckou literaturu. Homérovu Iliadu prý nosil s sebou po celý život.
Vojenský talent projevil brzy. Už v osmnácti letech velel jízdě v bitvě u Chairóneie, kde Makedonci zlomili odpor řeckých obcí. Když byl roku 336 př. n. l. jeho otec zavražděn, ujal se dvacetiletý Alexandr vlády a rychle potlačil povstání v Řecku.
Roku 334 př. n. l. překročil Helléspont a zahájil tažení proti perské říši. Zvítězil u Gráníku, o rok později rozdrtil vojsko krále Dareia III. u Issu a poté obsadil Foinikii a Egypt, kde založil Alexandrii.
Rozhodující střetnutí přišlo roku 331 př. n. l. u Gaugamél. Perské vojsko bylo zničeno, Dareios uprchl a byl zabit vlastními lidmi. Alexandr obsadil Babylon, Súsy i Persepoli a prohlásil se za nástupce perských králů.
Tažení pokračovalo dál na východ přes Baktrii až do Indie. U řeky Hydaspés porazil krále Póra, jeho vojsko však odmítlo postupovat hlouběji do neznáma a přinutilo ho k návratu.
V posledních letech se snažil spojit řecký a perský svět. Přijal některé perské zvyky, podporoval smíšené sňatky a do svého vojska zařazoval domorodé oddíly, což část Makedonců přijímala s nelibostí.
Zemřel v červnu roku 323 př. n. l. v Babyloně ve dvaatřiceti letech, patrně na horečnaté onemocnění. Nezanechal způsobilého dědice a jeho říše se rozpadla mezi vojevůdce zvané diadochové.
Jeho odkaz přesáhl vojenské úspěchy. Řecký jazyk a kultura se rozšířily po celém Předním východě, vznikla nová města a helénistický svět, který takto povstal, se stal půdou, na níž později stavěl i Řím.
