Mince Alexandra III. Velikého
Mince Alexandra III. Velikého pocházejí z jeho vlády v letech 336–323 př. n. l. i z dlouhého období po ní: stříbrné tetradrachmy s Héraklem v lví kůži a Diem na trůnu se razily ve více než třiceti mincovnách a ještě přes dvě století po jeho smrti. Ve zlatě vznikaly statéry s Athénou a Níké.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) se narodil v Pelle, hlavním městě Makedonie, pravděpodobně 20. července 356 př. n. l. jako syn krále Filipa II. Makedonského a jeho čtvrté manželky Olympiady. Do šestnácti let ho vychovával filozof Aristotelés. Když byl Filip roku 336 př. n. l. v Aigách zavražděn, nastoupil dvacetiletý Alexandr na trůn.
Roku 334 př. n. l. překročil s vojskem Helléspont a zahájil tažení proti Perské říši. Po vítězstvích u Gráníku, u Issu a u Gaugamél perskou moc zlomil; cestou dobyl Tyros a v Egyptě, kde ho vítali jako osvoboditele, založil Alexandrii. Založil přes dvacet měst a roku 326 př. n. l. vpadl do Indie, kde porazil krále Póra u Hydaspu.
Na řece Hyfasis ho vzpoura vojska donutila k návratu. Zemřel v červnu 323 př. n. l. v Babylóně, který chtěl učinit hlavním městem své říše sahající od Řecka po severozápadní Indii.
Alexandrova stříbrná tetradrachma o hmotnosti asi 17,2 g nese na líci Hérakla v lví kůži a na rubu Dia na trůnu s orlem a nápis ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ. Razila se ve více než třiceti mincovnách od Makedonie po Babylón a pokračovalo se v ní ještě přes dvě století po jeho smrti; místo a dobu ražby určují kontrolní značky a monogramy mincoven. Zlaté statéry mají na líci Athénu v korintské přilbě a na rubu Níké s věncem. Podrobněji o jeho životě píše článek Alexandr Veliký: jak dobyl Persii s 35 000 muži a zemřel ve 32.





